Roman Madzia Livres

This book endeavors to fill the conceptual gap in theorizing about embodied cognition. The theories of mind and cognition which one could generally call „situated“ or „embodied cognition“ have gained much attention in the recent decades. However, it has been mostly phenomenology (Heidegger, Merleau-Ponty, etc.), which has served as a philosophical background for their research program. The main goal of this book is to bring the philosophy of classical American pragmatism firmly into play. Although pragmatism has been arguably the first intellectual current which systematically built its theories of knowledge, mind and valuation upon the model of a bodily interaction between an organism and its environment, as the editors and authors argue, it has not been given sufficient attention in the debate and, consequently, its conceptual resources for enriching the embodied mind project are far from being exhausted. In this book, the authors propose concrete subject-areas in which the philosophy of pragmatism can be of help when dealing with particular problems the philosophy of the embodied mind nowadays faces - a prominent example being the inevitable tension between bodily situatedness and the potential universality of symbolic meaning.

Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin. Ústředním tématem této studie je problém epistemologického konstrukcionismu. V tomto ohledu je hlavním autorovým argumentem tvrzení, že konstrukce našeho přirozeného světa se neodehrává „v našich hlavách“, nýbrž v praktickém jednání a aktivním zapojování environmentálních struktur do našich účelově zaměřených aktivit. Práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá východisky Meadovy teorie jednání (aktu), jakož i pokusem o uvedení této teorie do konstruktivní diskuse s proudy filozofie mysli a kognitivních věd, souhrnně nazývanými „situovaná kognice“ (A. Clark, D. D. Hutto, M. Johnson, H. Maturana, A. Noë a další). V kapitole druhé se autor věnuje genezi a analýze Meadovy koncepce významového symbolu, (sebe)vědomí a komunikace. V kapitole třetí naopak ukazuje místo těchto teorií v Meadově sociální psychologii, morální filozofii a filozofii dějin.

Tato kniha se zabývá vznikem, formováním a vývojem amerického pragmatismu, neopragmatismu a dekonstruktivního myšlení v širším filozofickém a historickém kontextu. V rámci tohoto tématu se zaměřuje na podstatné rysy hermeneutického myšlení, ve smyslu filozofické koncepce vycházející z přesvědčení o vzájemné souvislosti a propojenosti otázek smyslu lidského bytí, jazyka, rozumění a interpretace. Další část práce pojednává o vztahu hermeneutického myšlení k pragmatismu, a to v různých jeho vývojových momentech, včetně popisu vzniku a vývoje analytické filozofie. Zajímavým prvkem tohoto díla je napojení filozofických koncepcí na soudobá literární prostředí. V několika kapitolách se autoři zabývají především následujícími autory: Charles S. Pierce, William James, George Herbert Mead, John Dewey, Ian Hacking, Harold Bloom, Richard Rorty, Richard Schusterman.