Milan Michael Horák Livres

Dans ce roman-fresque, composé dans les années 1950, à la façon de Guerre et paix, Vassili Grossman (1905-1964) fait revivre l'URSS en guerre à travers le destin d'une famille, dont les membres nous amènent tour à tour dans Stalingrad assiégée, dans les laboratoires de recherche scientifique, dans la vie ordinaire du peuple russe, et jusqu'à Treblinka sur les pas de l'Armée rouge. Au-delà de ces destins souvent tragiques, il s'interroge sur la terrifiante convergence des systèmes nazi et communiste alors même qu'ils s'affrontent sans merci. Radicalement iconoclaste en son temps - le manuscrit fut confisqué par le KGB, tandis qu'une copie parvenait clandestinement en Occident -, ce livre pose sur l'histoire du XXe siècle une question que philosophes et historiens n'ont cessé d'explorer depuis lors. Il le fait sous la forme d'une grande œuvre littéraire, imprégnée de vie et d'humanité, qui transcende le documentaire et la polémique pour atteindre à une vision puissante, métaphysique, de la lutte éternelle du bien contre le mal.

Kniha je písemným zpracováním 24 přednášek rakouského mystika a theosofa z let 1901-1902. Autor rozebírá vznik křesťanského mystického nazírání, jež má své prazáklady v mystériích doby předkřesťanské. Poukazuje na egyptskou mysterijní moudrost i na osobnosti řecké filozofie. Zabývá se určitými pasážemi Bible i křesťanskými osobnostmi.

Válečný román, napsaný válečným dopisovatelem, zobrazuje na příběhu důstojníka a zdravotní sestry heroismus sovětského lidu za Velké vlastenecké války a atmosféru dní a nocí bojujícího Stalingradu. Vydání 8., v Našem vojsku a v tomto překladu 1.

Nutnost vyrovnat se s kultem osobnosti a ukázat, jaké škody způsobil, je hybnou silou i tohoto rozložitého, v letech 1963-1964 v časopise "Znamja" publikovaného románu o bojích u Stalingradu. Autor v něm věrně kreslí situaci,náladu i lidi a snaží se dát odpověď na stále naléhavěji se vynořující otázku, jak vlastně mohlo dojít k proniknutí Němců tak hluboko do sovětské země a placení cesty k vítězství zbytečnými oběťmi. Navazuje na 1. díl zamýšleného cyklu o válce Živí a mrtví.

Iniciační příběh pro malé i velké čtenáře. Čtenář, chce-li pochopit, o čem je Pohádka o Terezce, musí do jejího příběhu vstoupit. Anebo zprvu jen nechat ten příběh vstoupit do sebe jako úplně obyčejné vyprávění o malé holčičce, její cestě a jejím hledání. Později se ale pravděpodobně stane to, že čtenář sám vstoupí do příběhu. Je to zvláštní kniha, křehká. Nové situace a nová místa k prozkoumání se tam objevují jakoby jen tak, jako mávnutí křídlem. Čtenář, stejně jako Terezka, do nich může vstupovat buď zcela prostě, bez hlubších významů (a že ty popisy krajiny a míst jsou jazykově krásné!), anebo se mu může stát, že najednou vidí sama sebe, jak jde cestou Terezky a zažívá setkání sám se sebou, kterého do teď vlastně vůbec neznal. Anebo znal?...

V deseti statích, pohybujících se na rozhraní duchovních úvahy a religionistického pojednání, vede autor čtenáře od nejstarších podob náboženského života až do současnosti. Náboženství přitom pojímá především jako namáhavou osobní cestu z otroctví ke svobodě, jako vítězství nad nutností, která spoutává náš všední život. Kniha vrcholí jakýmsi manifestem nadkonfesijního, mysticky chápaného křesťanství, v němž člověk nově nalézá vlastní život, svět i lidské společenství.

Hrdinou románu z Velké vlastenecké války je mladý poručík, který po prvních bojových zkušenostech, pobytu v nemocnici a prchavých okamžicích první lásky umírá na zranění při transportu a jemuž už navždy bude devatenáct.

Poutavé dramatické dílo, skutečná velká rodinná sága, která poskytla látku k úspěšnému sovětskému seriálu Dlouhá cesta v dunách. V Lotyšsku se těsně před válkou a po celá válečná léta odvíjí pohnutý příběh velké lásky, jehož dva hrdinové, Marta a Arthur, musejí ujít k svému štěstí strastiplnou cestou plnou překážek, jež jim připravují nejen jejich osobní a rodinné konflikty, ale hlavně tragičnost doby poznamenané osudovými zlomy v životě celého lotyšského národa.

Tato memoárová kniha z pera světoznámého ruského chirurga, akademika Uglova, v podstatě popisuje zážitky ze života chirurga, jeho pacienty, práci, provedené operace a také přednášky studentům medicíny. Popisuje, co všechno musí unést v životě srdce chirurga....zodpovědnost, pracovní nasazení i morální postoje a vyrovnání se se smrtí pacientů.