Milan Sovilj Livres

Tato kolektivní monografie přináší studie, které poukazují na tematický záběr bádání o socialistické Jugoslávii. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na politické, národnostní, kulturní, náboženské a další aspekty vývoje tohoto státu během posledního čtvrtstoletí jeho existence. Cílem této knihy je nastínit současné trendy v historiografii pozdního socialismu ve státech někdejší Jugoslávie a odborné veřejnosti ukázat na možnou tematickou i interpretační inspiraci při výzkumu tohoto období v Československu. Tato kniha vychází u příležitosti významného životního jubilea Jana Pelikána, předního odborníka na dějiny jihovýchodní Evropy a dlouholetého pedagoga pražské filozofické fakulty. Autoři studií, historici střední a mladší generace působící vesměs v postjugoslávských zemích, se k Janu Pelikánovi hlásí jako ke svému učiteli, jehož práce ovlivnily jejich vlastní výzkum, který jim byl osobně nápomocen v jejich profesní dráze nebo se kterým měli příležitost přímo spolupracovat. zdroj: https://books.ff.cuni.cz/2024/03/04/druhy-polocas-jugoslavie-v-dobe-vrcholneho-a-pozdniho-socialismu-pocta-janu-pelikanovi/

Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie Kniha se zabývá velmi složitými československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před druhou světovou válkou a na jejím začátku. V této době už Československo jako nezávislý stát neexistovalo a Jugoslávie balancovala mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby uchránila své teritorium a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava a navázání spíš formálních než přátelských a srdečných styků s novým slovenským státem, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, tolerance jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků české a slovenské menšiny proti Protektorátu, Slovensku a Německu a odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo-jugoslávských vztahů v letech 1939–1941. Tato tematika dosud nebyla detailně zkoumána ani v České republice, ani v zahraničí.

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Tento osud potkal i překvapivě velkou část obyvatel českých zemí. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Kniha představuje českou perspektivu tohoto skutečně transnacionálního evropského tématu.

První díl (1945) poválečné řady (1945-1948) projektu Dokumenty československé zahraniční politiky přináší 236 dokumentů od května do prosince 1945, které dokumentují na bohatém pramenném materiálu z českých i zahraničních archivů (zejména velmocí) první kroky vedení osvobozeného Československa, zvláště citlivý vztah k velmocím, týkající se mj. otázky pobytu sovětských a amerických jednotek zde a přípravy a realizace jejich odchodu z osvobozené republiky, ale i hospodářských otázek, spojených s těžbou uranu, s pomocí UNRRA etc. Také se zabývá důsledky války, repatriací československých občanů, potrestáním válečných zločinců, diskusemi nad otázkami hranic československého státu, obnovou dopravních spojení i hospodářských vztahů. Stejně tak dokumentace sleduje diplomatický vývoj ve spojeneckém táboře, zejména pak proces vzniku Organizace spojených národů. Dokumenty jsou publikovány s obsáhlým poznámkovým aparátem, svazek přináší také seznam dokumentů, anglická regesta dokumentů a také jmenný rejstřík.