Milan Cyroň Livres

Kniha Milana Cyroně je první polistopadovou českou monografií věnovanou čistě slovenskému filmu. Tato oblast zcela uniká zájmu české filmové vědy, byť dějiny českého a slovenského filmu mají mnoho společných kapitol. Milan Cyroň vychází ze své disertační práce, která se věnovala třem filmovým dílům slovenského scenáristy a režiséra Eduarda Grečnera, která natočil během 60. let (Každý týžden sedem dní, Nylonový mesiac, Drak sa vracia), a to zejména vývoji tzv. scenáristické představy, tedy od idey filmu po jeho hotovou verzi. Tyto případové analýzy zároveň odhalují obecné mechanismy práce se scénáři, schvalovací proces a zapojení jednotlivých osob, fungující v tomto období v rámci slovenského filmu. Pro knižní vydání autor text rozšířil o kontextové kapitoly zaobírající se, jak „filmovým“ životopisem zmíněného režiséra, tak přehledem vývoje slovenské kinematografie v 50. a 60. letech. Kniha tak rozšiřuje vhled do prostředí českému čtenáři nepříliš známého a zároveň poskytuje srovnávací materiál k situaci v českém filmu daného období. Díky spolupráci a vstřícnosti Slovenského filmové ústavu se podařilo knihu opatřit kvalitním a dosud nepublikovaným obrazovým materiálem z archivních fondů. Kniha obsahuje také filmografii Eduarda Grečnera a bibliografii.

Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky. Jednotlivé studie se snaží postihnout různé vývojové etapy tohoto tvůrce od raných lyrických projektů (Ohnivé léto, Řeka čaruje) přes expresivní momenty rané poválečné tvorby (Housle a sen) a slavné šrámkovské adaptace (Měsíc nad řekou, Stříbrný vítr) až po výraznou stopu na poli filmových životopisů (Housle a sen, Z mého života, Posel úsvitu) a pozdní díla 60. let, která nezapadala do linie nové vlny. Kniha představuje také některé dosud neakcentované aspekty (expresionismu, ženské postavy apod.)

Kniha se skládá z pěti kapitol, které popisují cenzurní a autocenzurní praxe v různých historických kontextech. Milan Hain popisuje vliv hollywoodských autocenzurních mechanismů na exilovou tvorbu Huga Haase. Milan Cyroň se zabývá represivními opatřeními na půdě Československého filmu v Bratislavě v letech 1957-1959. Vladimír Suchánek se prostřednictvím osobních vzpomínek a deníkových záznamů vrací k vlastním režijním aktivitám a popisuje, jakou roli v nich sehrála sovětská a československá cenzura. Eva Chlumská zkoumá americký snímek Zkrocená hora, který se kvůli svému námětu stal předmětem kontroverzí a v řadě případů i cenzury. A konečně Jana Jedličková se zaměřuje na televizní seriál Spartakus, který vznikl se záměrem provokovat, ale zároveň musel být na mnoha úrovních cenzurován.