Katarina Petrović Livres

Gelliovy Noctes Atticae (Attické noci) a Macrobiova Saturnalia (Saturnálie) patří mezi antické prozaické spisy oscilující mezi naukovým (encyklopedickým) a beletristickým žánrem. Spisy vznikly v různých fázích tzv. pozdní antiky. Pod vlivem různých dobových trendů a snad také odlišných očekávání čtenáře zvolil každý z autorů jiné formální schéma: Gellius jakousi pestrou směs drobnějších literárních útvarů (tzv. miscellanea), Macrobius nápodobu Platónova Symposia, symposiální dialog. Právě kvůli příslušnosti k různým tradičním žánrům byly obě práce vnímány jako nesrovnatelné. Jak ovšem prokazuje autorka této knihy, na pozadí moderních žánrových typologií lze obě práce úspěšně srovnat a odkrýt tak základní vlastnosti antické „vzdělávací" literatury.

Nauky "na cestě" mezi antikou a středověkem. Kolem díla Martiana Capelly De nuptiis Philologiae et Mercurii (O sňatku Filologie a Merkura) se v odborné literatuře vynořuje více otázek než odpovědí. Objevují se dohady o autorově podivínství, které se odrazilo v nepromyšlenosti a neúměrné rozmanitosti jeho díla, jiní ho naopak považují za zprostředkovatele části antického dědictví středověku. Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické románové motivy s vtipem menippské satiry, čímž svou encyklopedii odlehčil zcela v mezích zásady docere et delectare. Interpretům díla ovšem připravil těžkou cestu k pochopení jeho záměru.