Milan Posselt Livres

Oldřich Blažíček (1887-1953) vstupuje na malířskou scénu počátkem druhého desetiletí 20. století po studiích na pražské Akademii. Obstát v tak silné malířské konkurenci, jaká byla v Blažíčkově generaci, jistě nebylo snadné. Jeho vrstevníky byli nejen spolužáci J. Čapek, J. Lada, J. Zrzavý, ale také E. Filla, B. Kubišta, V. Špála, J. Váchal a další. Mladý malíř byl poután rodným Horáckem, které opětovně zpodoboval v proměnlivém přírodním rytmu, nejčastěji v období zimy a předjaří. Postupem času se zářivé barvy jeho krajin s vysokými horizonty tlumí a obrazy nabývají na vnitřním patosu. Současně obracel svůj zájem k malbě chrámových interiérů, jež se stala jeho specifickým a bezkonkurenčním oborem. Obrazy architektonických interiérů vyžadovaly značné poučení z dějin umění a architektury, aby mohl skloubit vlastní výtvarný pohled s realitou.... celý text

Další svazek z edice Zmizelé Čechy je věnován dějinám, vývoji a proměnám jednoho z nejstarších českých měst - Jindřichovu Hradci, včetně jeho dnes již zaniklých jednotlivých částí na dobových fotografiích. V první, textové části knihy autor (historik a specialista na oblast Jindřichohradecka) stručně popisuje vznik Jindřichova Hradce, (jeho prvopočátky spadají až na přelom 8. a 9. století), jeho historii (první písemná zmínka o "novém hradu či domě" z r. 1220 od Jindřicha Vítkovce) a územnímu, stavebnímu a demografickému vývoji. Ten je nejlépe vidět v druhé, obrazové části knihy s popiskami, obsahující také řadu cenných historických snímků již neexistujících domů, ulic či celých částí, které jsou v seznamu vyobrazení doplněny o podrobnější údaje.

Katalog stejnojmenné výstavy Muzea hlavního města Prahy z roku 1997 s reprodukovanými ukázkami vystavených děl a teoretickým úvodem věnovaným české krajinomalbě 19. století s pražskými motivy.

monografie o malíři a grafikovy, který byl znám jako malíř Prahy.

Nejstarší čínské umění ve sbírkách Národní galerie v Praze.

Druhé, upravené a rozšířené vydání publikace o dějinách budovy Karolina v sepětí s výukou a slavnostmi Univerzity Karlovy. Autor líčí jeho stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích, popisuje scénáře slavností a insignie při nich užívané, obřadní oděvy, sceptra, medaile na řetězech důstojenství. Příloha obsahuje příslušné texty užívané v rituálech, jsou tu uvedeny i proměny oficiálních názvů pražského univerzitního vysokého učení. Bohatý obrazový doprovod tvoří kromě rozsáhlého souboru aktuálních barevných fotografií objektu a historických předmětů i historické černobílé snímky, grafika i stavební a situační plány.