Karel Bartošek Ordre des livres (chronologique)

Kniha vydaná u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město

Holešovské pověsti : u příležitosti 160. výročí založení Čtenářského spolku v Holešově a 100. výročí vzniku Masarykovy veřejné knihovny a čítárny v Holešově

Książka autorstwa Stephana Courtois, znanego z monumentalnych dzieł o komunizmie, to biografia Lenina wydana z okazji stulecia rewolucji bolszewickiej. Jest efektem wieloletnich badań nad komunizmem oraz jego przywódcami. Publikacja odpowiada na tendencje wybielania Lenina, kontrastując go z jego następcą Stalinem. Courtois pisze żywym językiem, łącząc pasję badacza z osobistymi emocjami, jako były uczestnik ruchu komunistycznego. Książka jest szczegółowym studium postaci, ideologii oraz systemu politycznego, wyróżniającym się oryginalnym punktem widzenia i precyzyjną narracją. Jej wartość podkreśla kontekst historyczny, gdyż ukazała się w rocznicę rewolucji, stanowiąc odpowiedź na współczesne fascynacje komunizmem. Courtois nie bagatelizuje zagrożeń związanych z nieprzepracowanym doświadczeniem komunizmu, ukazując jego zbrodniczość i totalitarne zagrożenie. Jego refleksje, osadzone w historii, są istotne dla zrozumienia przeszłości i monitorowania współczesności. Nowa biografia Lenina jest rzadkością w polskim dyskursie, gdzie nowe prace na ten temat nie były priorytetem. Warto przypomnieć, że prekursorską biografię Lenina napisał Antoni Ossendowski niemal sto lat temu.

Autentické deníkové záznamy angažovaného intelektuála a spoluautora Černé knihy komunismu z normalizačních let 1973–1974. Práce, každodenní starosti, politické i soukromé události, rodina, občas výslechy, především však setkávání s lidmi. V Bartoškových textech vystupují konkrétní osoby známých i neznámých jmen, celebrity i obyčejní lidé s konkrétními názory a postoji. „O mnoha věcech v tomto sešitu nepíšu – snažím se být ,bdělý a ostražitý‘,“ tvrdí autor - to kdyby jeho zápisky zachytila policie. Přesto, anebo i díky tomu, se mu podařilo zachytit danou dobu jako autenticky žitou zkušenost, vždyť autocenzura patřila neodmyslitelně ke každodennosti normalizačních sedmdesátých let. Toto nejsou vzpomínky psané s odstupem, ale aktuální záznam právě uplynulého, pořízený s poctivou snahou uchovat paměť a kontinuitu. V tom je síla Bartoškových „papírků“.

Eseje historika Karla Bartoška právem zajistily svému autorovi mimořádnou publicitu. Pro dokreslení Bartoškova osobního i profesního portrétu vydává nakladatelství Paseka výbor jeho úvah, článků a studií, jež zčásti vycházely koncem 60. let v Československu, zčásti byly psány "do šuplíku" v letech normalizace a - last, but not least - reflektovaly vývoj v českých zemích v době perestrojky a po skončení vlády jedné strany.

Rozhovory s politickými vězni let padesátých, šede Kniha vzešla z rozhovorů Karla Bartiška (spoluautora Černé knihy komunismu) s desítkou politických vězňů. Autor tyto rozhovory vedl v letech 1975-1982, kdy pracoval jako pomocný dělník. Do knihy pak zařadil i záznamy o vlastním uvěznění a komentáře k osudům jednotlivých protagonistů.

Počátkem listopadu 1996 vyšla v Paříži kniha Les Aveux des archives. Prague-Paris-Prague 1948-1968. Způsobila velký rozruch. Tato kniha není překladem tohoto titulu. Jde o přepracované vydání, kterým autor přispívá k poznání komunismu, velkého dramatu 20.století.

Lovecké povídky, které mapují vývoj Klokočky, obory nedaleko Mnichova Hradiště s chovem jelenů, srn a muflonů.

When first published in France in 1997, this work ignited significant controversy that persists today. Chief editor Stéphane Courtois's assertion that Communism, in all its forms, is morally equivalent to Nazism drew criticism, even from some contributors. He argued that both totalitarian systems excelled at killing rather than governing, as history has shown. Courtois and his fellow historians detail the staggering death toll attributed to Communism: 25 million in Russia during the Bolshevik and Stalinist periods, approximately 65 million in China under Mao Zedong, 2 million in Cambodia, and millions more across Africa, Eastern Europe, and Latin America. This propensity for violence, they argue, is not coincidental but a fundamental aspect of a philosophy that sought to eliminate class distinctions by erasing the classes themselves. The book meticulously documents the crimes of Communism, moving through various countries and revolutions, presenting figures that are likely to spark debate among historians and ideologues alike. Courtois provocatively suggests that those who admire figures like Lenin, Trotsky, and Ho Chi Minh are unwitting supporters of a violent ideology that, while in decline, still retains followers. This work serves as a thought-provoking exploration of history and social criticism, deserving of wide readership and discussion.