Richard Sobotka Livres

Autor vypráví o osudech kocoura, který hledá nejprve bezpečí mezi lidmi na venkovském dvoře a potom mezi zvířaty v lese.

Přísně tajné! Literatura faktu 4/2001. Ztracené tolary / Vladaři a ruleta smrti / Podivná smrt náčelníka štábu.

Velký milovník a znalec Beskyd Richard Sobotka vypráví o půvabu zdejší krajiny, kráse dřevěných kostelíků, rozhleden a zámků, ale také jak se na nich slastně žilo, nebo kde hledat nejhezčí místo pro poslední odpočinutí. Seznámí vás i s dávno zapomenutými řemesly a pověstmi o podivuhodných a nadpřirozených silách, které horaly provázejí odnepaměti. Z bájných pokladů, které jsou v hornatých Beskydech dodnes podle pověstí ukryty, patří ale k nejcennějším samotné hory a lidé, kteří v nich žijí.

Publikace je věnována historii firmy na pletené zboží Leo Brill Co., historii textilního průmyslu v Rožnově pod Radhoštěm a v neposlední řadě rekonstrukci bývalé budovy firmy na víceúčelový dům zvaný Brillovka.

Podtitul: osudový příběh ostravských Junáků a vznik mohyly na Ivančeně Kniha pojednává o mohyle na Lysé Hoře v Beskydech vybudované generacemi junáků na památku pěti ostravských skautů popravených nacisty. Poutavé vyprávění přivede čtenáře na letní tábor v roce 1933. Skauti na konci tábora slíbili věrně sloužit své vlasti. Netušili, jak brzy své sliby splní. Za druhé světové války ostravští roveři pomáhali beskydským partyzánům při zásobování a předávání informací. Za svoji činnost na sklonku války zaplatili životem. Po roce 1946 pokračovatelé skautské tradice nechtěli, aby se na hrdinství mladých lidí zapomnělo a každý návštěvník Ivančeny měl podle tradice, která se rychle rozrůstala, přinést kámen. Z kamenů na Ivančeně vyrostla mohyla. Po válce však přišel zákaz skautingu. S ním snaha o zboření mohyly a potlačení tradice skautských pochodů. Mohyla na Ivančeně ale zůstala. Dodnes připomíná statečnost skautů v boji proti nacismu. Obrazové a informační přílohy pomáhají tvořit hodnotný a ucelený dokument.

Beskydy patří k našim nejmalebnějším horám a toulky jimi přinášejí nejen radost z pohybu volnou přírodou. Kolikrát už máme pocit, že v podhůří, na horských svazích i hřebenech končí svět, kde jen divoká zvěř má svůj domov, přece za zátočinou lesní cesty se před námi otevře další sluncem ozářená horská louka, na jejím okraji má své místo pasekářská usedlost. Na mnoha místech v dolinách, na horských svazích i na hřebenech hor nezřídka objevíme objekt drobné lidové architektury, kříž nebo kapličku. Postavili je v tom místě lidé jako památku na nějakou událost, jako vzpomínku na setkávání s jinými lidmi, na zaniklý dům nebo osadu. Příběhy s nimi spojené jsou už většinou zapomenuty, pouze u některých lidská paměť nebo písemný záznam uchovaly jeho historii.

K bohatosti lidové slovanské tvořivosti patří mnoho pohádek, ale především pověstí, legend a vyprávění, které mnozí národopisci a spisovatelé sbírali a knižně vydávali. Patřila k nim i Vilma Volková, dcera spisovatele J. F. Karase, která se mimoto aktivně účastnila kulturního dění na Valašsku. Znala dobře historii kraje a také místní umělce, vystupovala na národopisných slavnostech, psala do novin a spolupracovala s rozhlasem a televizí. Rožnovský spisovatel Richard Sobotka znal tuto významnou a obdivuhodnou ženu a v roce 2003, u příležitosti jejích nedožitých 100. narozenin, vydal publikaci, kde na ni vzpomíná nejen on, ale i další významní umělci tohoto kraje.

Osudy Františka Filipa, známého jako Bezruký Frantík, shromáždil rožnovský spisovatel Richard Sobotka. Kniha, vydaná v roce 2003, vzbudila velký zájem čtenářů. František se narodil bez obou horních končetin v malé obci Jamné nad Orlicí, kde se zvažovalo, zda by neměl být „utracen“. Díky matčině lásce a své houževnatosti se však vymanil z osudu žebráka a lákadel varietních vystoupení, přestože mu agenti nabízeli dobře placená angažmá. Naučil se vykonávat všechny činnosti, které jiní lidé dělají rukama, včetně oblékání, holení, psaní na psacím stroji, řízení automobilu a pletení košíků. František měl také úhledný rukopis, psal na školní tabuli a podnikal, přispíval do novin a napsal několik knih. Byl známou postavou první republiky, cestoval a ukazoval, jak se dá žít i s postižením. Sobotka koncipoval knihu jako fiktivní rozhovor, který naznačuje, že absence rukou nebyla pro Františka velkým handicapem. Ve skutečnosti však za jeho úspěchy stála silná vůle a tvrdá práce tohoto výjimečného člověka.

Životní příběh československého parašutisty Františka Trpíka, vysazeného 3.7.1944 na okupovaném území protektorátu Čechy a Morava.

Osm procházek za poznáním drobných sakrálních památek na Rožnovsku, během nichž se můžeme seznámit s historií více než třiceti drobných církevních objektů, ale také pověstmi i pohnutými příběhy, které se k nim váží. Podklady ke vzniku publikace byly shromažďovány v archívech, rukopisných fondech a kronikách i mezi žijícími pamětníky. Kniha je doplněna bohatou obrazovou a fotografickou přílohou a šesti mapami s lokalizací křížů a kapliček v terénu, což umožňuje její využití jako praktického průvodce po zajímavých místech Rožnova p. R. i jeho okolí.