Marta Filipová Livres

The book explores the impact of political shifts on Czech art and criticism from 1895 to 1939, highlighting the interplay between modernism and national identity amid the collapse of Austria-Hungary and the establishment of Czechoslovakia. Marta Filipová delves into how narratives of modern art emerged through a dynamic conversation between the aspiration for international recognition and the commitment to local authenticity, extending the discussion beyond the avant-garde to encompass the broader spectrum of modern art in Central Europe.

Kniha Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace poskytuje úvod do nové oblasti vizuálních studií a teorií obrazu. Je určena jednak širokému publiku čtenářů, kteří se zajímají o roli vizuální reprezentace v současné kultuře a společnosti, a jednak studentům vizuálních umění, dějin umění, masových médií, architektury a designu. Řada českých a zahraničních autorů zde zkoumá možnosti interpretace různých druhů obrazů, od komiksu, digitální fotografie přes mapy a vědeckou ilustraci až po umělecká díla. Zamýšlejí se také nad nejrůznějšími politickými, estetickými a filozofickými otázkami, které tyto interpretace předkládají. Marta Filipová je lektorkou vizuálních a kontextuálních studií na Leeds College of Art and Design. Zajímá se o vizuální kulturu a umění především ve vztahu k národním identitám. O tomto tématu píše doktorskou práci na University of Glasgow a publikuje v řadě domácích i zahraničních časopisů. Matthew Rampley je profesorem vizuální kultury na anglické University of Teesside. Z jeho rozsáhlé publikační činnosti o vizuální kultuře a teorii umění lze vybrat knihy Exploring Visual Culture (2005), The Remembrance of Things Past (2000) o Aby Warburgovi a Walteru Benjaminovi a Nietzsche, Aesthetics and Modernity (2000).

Snaha ztvárnit lidské emoce a vyvolat v divákovi citové pohnutí patří k jednomu z klíčových aspektů umělecké tvorby již od starověku. Nicméně i bez explicitní intence tvůrce může člověk před uměleckými díly zažívat hluboké a niterné emoce, které nikdo neztvárnil. Kniha nabízí čtenářům setkání s různými příběhy. Jsou to příběhy obrazů, soch, architektur, zlatnických předmětů i konceptuálních děl a všechny mají jedno společné — vyvolávají emoce. Nejen záměrně v divácích, jimž byla tato díla určena, ale také v divácích dnešních a konečně také v historicích a historičkách umění, kteří o nich pojednávání. Podání autorů jednotlivých textů představuje na jedné straně reflexi uměleckohistorickou, založenou na erudovaných znalostech pisatelů, zároveň je však možné v nich nalézt naše vlastní emoce. Jak totiž připomíná Ladislav Kesner, kterému je tato kniha věnována, je subjektivní a emocionální prožívání uměleckého díla pro dějiny umění zcela zásadní.