Miloslav Keřkovský Livres

Publikace obsahuje ucelený přehled progresivních přístupů k řízení výroby zpracovaný na základě každodenní praxe řízení výroby našich firem. Důraz je přitom kladen na nejvýznamnější úroveň - strategické řízení výroby. Autor se zabývá otázkou formulace výrobní strategie a taktické i operativní úrovně řízení výroby. Věnuje se také konceptům řízení výroby MRP, Just-in-time, OPT atd., moderním přístupům k řízení výrobních nákladů a rovněž problematice uplatnění informačních technologií v řízení výroby. Poslední kapitola je zaměřena na světový standard World Class Manufacturing. V závěru publikace jsou uvedeny případové studie a citáty z odborného tisku.

Poznání, hodnocení a racionální uplatňování poznatků o objektivních vývojových tendencích v řízení podniku se stává jedním z nejvýznamnějších požadavků kladených na vedoucí pracovníky. Podnik, který chce v prostředí tržní ekonomiky přežít a úspěšně se rozvíjet, je nucen daleko více se zabývat vývojovými trendy působícími v jeho okolí a rozhodujícím trendům se pružně přizpůsobovat.

Publikace přináší praktický návod, jak postupovat v situaci, kdy je třeba zpracovat strategické dokumenty nezbytné pro realizaci nového, dosud ve firmě neexistujícího podnikání, případně pro řízený útlum podnikání již ve firmě existujícího. Jedná se o další z řady praktických příruček sestavených odborníky působícími na B.I.B.S. – vysoké škole, zaměřených strategické řízení firmy, výroby, informací, marketingu, lidských zdrojů a nákupu.

Finanční strategie je významným nástrojem zvyšování hodnoty firmy pro akcionáře. Nabízí celou řadu prostředků, s nimiž lze velmi účinně a efektivně pracovat a které, jsou-li vhodně použity, přinášejí výsledný pozitivní efekt v relativně krátkém čase. Účinnost finanční strategie záleží především na kvalitě manažerských týmů. Finanční strategie, obdobně jako ostatní funkční strategie či průřezová strategie, musí vycházet z analýzy mise a vize společnosti a nadřazených strategií. Cíle finanční strategie musí být v souladu se strategickými cíli podniku. Je přitom velmi důležité, aby oblast firemních financí byla efektivně řízena na všech úrovních – strategické, taktické i operativní. Praxe však ukazuje, že strategická úroveň řízení firemních financí bývá často zanedbávána a pozornost se zaměřuje především na „taktiku“, případně „operativu“. Finanční strategie obvykle zůstává ve stínu finančních analýz a finančního plánování, a to i v odborné literatuře. Publikace je zaměřena prakticky – poskytuje návod, jak vytvořit vhodnou finanční strategii. Objasňuje, jak je nezbytné metodicky postupovat, na co klást důraz a čeho se naopak vyvarovat.

Faktory a veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka, nejsou většinou přímo objektivně měřitelné. To, jak hodnotíme ekonomické děje, má zpravidla výrazný prvek subjektivity. Zásadním rozdílem mezi přírodními vědami a ekonomií je přesnost a spolehlivost fungování jednotlivých zákonů. Obě kategorie věd mají společné to, že ve svém zkoumání zjednodušují určité skutečnosti. V přírodních vědách však tato zjednodušení mají na celkový výsledek zanedbatelný vliv, a proto také zformulované zákony přírodních věd popisují realitu poměrně věrně. Naproti tomu ekonomické zákony jako takové musíme většinou chápat pouze jako převažující rysy a tendence, prováděná zjednodušení se zde projevují zcela zásadně. Pro popis reality ale jinak využívají jak přírodní, tak ekonomické vědy v podstatě stejné prostředky, ať již jde o matematické rovnice či grafické zobrazení. Přesto i v ekonomii existují zákonitosti, které chování subjektů ekonomicky determinují a jejichž studium je předmětem ekonomie (makroekonomie a mikroekonomie). Pro ekonomy a manažery je důležité nejen poznat metody a nástroje, které mikroekonomie používá při popisu a hodnocení ekonomické reality, ale také vědět, jak tyto nástroje a metody použít při řešení konkrétních situací, které mohou nastat. Učebnice se primárně zaměřuje právě na ty části mikroekonomie, které je možno využít pro řešení běžných ekonomických problémů.