Téměř třicet básní, obsažených v této sbírce, opět navazuje na autorčinu poetiku, jejímž základem je pozorování světa, v němž se odehrávají náznaky nejrůznějších příběhů či epizod. Toto autorčino sledování dějů je ovšem interpretováno svébytnou básnickou formou, které se soustředí především na zdůraznění znepokojivých aspektů, vyslovených navíc s působivou obrazností. Od prvních veršů Zábranská navozuje atmosféru, ve které se radikálně mění tvář přírody a civilizace. Kosové "s těžkými, ztuhlými křídly" již nemají sílu vzlétnout a propadávají se pod zem, turistické značky ztrácejí svou platnost a "hoří amazonské pralesy." Autorka se náhle ocitá jako bezradná komentátorka uprostřed apokalyptické katastrofy, v níž hřmí "tříštění nebeské klenby" a potápějící kontinenty snad jen na chvíli prodlužují agónii planety. I přes tyto pochmurné a ponuré vize však autorka věří, že ještě nic není ztraceno. Výpravná sbírka současné brněnské básnířky a redaktorky, doplněná šestadvaceti ilustracemi Vladimíra Zábranského.
