Klára Kubičková Livres

Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž – strach, překvapení, úzkost. Ale také poznali sílu komunity, obrovskou pomoc dobrovolníků a sousedskou pospolitost. „Tornádo vzalo ve vsi ploty, ale zbořilo i ploty v našich hlavách,“ líčí jedna ze zpovídaných žen v knize, když vzpomíná nasousedskou výpomoc mezi ruinami. Název knihy … a pak bylo ticho odkazuje k momentu, kterého si všimla většina těch, kteří v knize promlouvají: po ohlušujícím rachotu, ve kterém vítr zvedal střechy a strhával stromy, přišel moment ticha, v němž všichni vycházeli ven, mezi trosky, ptáci mlčeli a lidé se v němém úžasu ptali, co bude dál. Hlavně o tom, co bylo dál a kde se ve zničené obci vzala naděje a touha udělat z Moravské zase Novou, je tahle kniha. Vzdává hold všem dárcům, dobrovolníkům a místním. Příběhy místního faráře, rodiny hospodských, klavíristky, sadaře či majitelů pizzerie sepsali přední čeští novináři a novinářky, portréty obyvatel nafotila Jana Plavec.

Když je vám čtyřicet a diagnostikují vám ADHD, je to úleva. Ale co dál? Diagnózu ADHD si obvykle spojujeme s neposednými chlapci, kteří vyrušují a perou se. Výzkumy ale ukazují, že porucha pozornosti — ať už s hyperaktivitou, nebo bez ní — postihuje stejnou měrou i dívky. A s dospělostí nikam nezmizí. V důsledku dlouholetého medicínského stereotypu jsou ženy poddiagnostikované, osvojí si nevědomé kompenzační mechanismy, a teprve až přestanou zvládat souběh mateřství, domácnosti, vztahů a práce a začnou se potýkat s depresemi či úzkostmi, získají diagnózu ADHD. Často až po třicítce. Zpětně se tak vysvětlí mnoho jejich životních karambolů. Prostřednictvím příběhů takových roztěkaných žen kniha ukazuje, jaké škody může v jejich životech napáchat tlak neurotypické společnosti na to, aby ženy s ADHD vyhověly jejím požadavkům. Z příběhů, které s autorkami sdílelo několik desítek žen, však vyvěrá i naděje — život s ADHD sice není snadný, avšak pokud roztěkané ženy svou jinakost vnímají a svoje potřeby neupozaďují, ale mluví o nich nahlas, začíná je vnímat a přijímat i společnost.

Knížečka FASCINACE se dočkala druhého dílu a vyrostla. Ne tak na objemu, místo tří povídek tu teď máme jen dvě, i když zaberou o pár stránek víc, ale na vzhledu. Nejenom, že má druhý díl svoje jméno, ono se objevuje i na hřbetu knihy. Takže oproti prvnímu dílu, který si v knihovně sedí úplně anonymně, víte přesně, pro co saháte. Pro FASCINACI 2: Maják na Útesu lastur. První vydání.

Pohár trpělivosti Elfrydina bohatého otce přetekl. Po mnoha marných snahách vychovat z ní slušnou mladou dámu ji poslal do zapadlého výchovného ústavu pro nepřizpůsobivé dívky na Krkavčím vrchu. Však oni si tam s ní už poradí! Elfryd cítí, že po své zemřelé matce, jíž nikdo neřekl jinak než čarodějnice, zdědila schopnosti, které jen tak někdo nemá. Budou však stačit na to, aby překonala nástrahy přísného ústavního řádu? A co když se ukáže, že není jediná, kdo dokáže čarovat?

Odhoďte obavy a vydejte se na výlet - s dětmi, bez auta a třeba i vlakem, Vydejte se s námi ven! Auto nechte doma. Jedeme vlakem, jdeme pěšky. S batohem a svačinou, do lesa, do hor i kolem řek, v zimě i v létě. Opusťte na chvíli civilizaci a vezměte děti za dobrodružstvím, které čeká za humny. Naučíme se pátrat po turistických značkách, správně se sbalit na celý den, číst mapu, nebát se klíšťat i vařit na ohni. Možná jste si mysleli, že to nejde. Že když se narodí děti, bez auta se nehnete a bez kufru na kolečkách se nesbalíte. Jde to! A je to jednodušší, než se zdá…

Branou kláštera na Vichrově prochází nový prosebník o místo v řádu. Bartoloměj, mladík s temnou minulostí, je přijat mezi novice a záhy se v klášteře začnou dít strašlivé věci. Hlavním vyšetřovatelem neblahých událostí jmenuje opat svého správce a Bartoloměj je ustanoven jeho pomocníkem. Během vyšetřování odkrývá hrůzostrašné tajemství, jež se ho dotýká víc, než by si přál.

Štúdia Kláry Kubičkovej predstavuje prvú monografiu tvorby maďarského výtvarníka Bacskai Bélu, ktorý sa zaraďuje medzi významné osobnosti výtvarného umenia na našom území. Hlavným zdrojom jeho tvorby je príroda a láska k človeku, pričom svoj umelecký odkaz zameriaval predovšetkým na novohradský a gemerský kraj.

Príbeh architekta Ladislava Eduarda Hudeca (8.1.1893 Banská Bystrica - 26.10. 1958 Berkeley, USA ) je podivuhodný. Je vzrušujúcou históriou jedného plodného života, naplneného ľudským i tvorivým zápasom v búrlivom období prvej polovice 20. storočia, odohrávajúcom sa na pozadí dvoch svetových vojen. Tento príbeh vyústil do vytvorenia monumentálneho architektonického diela, ktoré banskobystrický rodák Ladislav Hudec postavil v meste značne vzdialenom, v Šanghaji, dnes vyše dvadsaťtrimiliónovej metropole v Číne. Jeho architektúra v tomto meste vzbudzuje znovu úctu, po desaťročiach zabudnutia sa oň zaujímajú aj mnohí bádatelia vo svete. Po úspešnom filme Ladislava Kaboša Muž ktorý zmenil tvár Šanghaja vychádza o ňom prvá kniha na Slovensku v trojjazyčnom vydaní (v slovenčine, maďarčine a angličtine) s bohatou obrazovou prílohou. Autori venovali pozornosť tak rodinným koreňom a banskobystrickému obdobiu života Ladislava Hudeca, ako jeho ďalšiemu životnému osudu a významu architektonického diela.