Vlastimil Třešňák Livres

Kniha, která je nejen klasickým knižním rozhovorem, mapujícím autorův život, ale v podstatě i další v řadě Třešňákových beletristických knih: souborem postřehů, vzpomínek, úvah a příběhů, které se čtou plynule jako fabulovaná próza. Ondřej Bezr knihu doplnil rozhovory s lidmi Třešňákovi blízkými (V. Chramostovou, D. Kollerem, P. Landovským, V. Martínkem, V. Mertou, J. Pallasem, M. Pavlíčkem, H. a P. Třešňákovými), kteří autorovo vyprávění doplňují z jiných úhlů pohledu. Součástí knihy je i úplná diskografie, bibliografie, jmenný rejstřík.

Fantaskní novela současného písničkáře, malíře, fotografa a prozaika. Ve 30 kapitolách spojených hlavní postavou najdeme bizarní, fantastické příběhy připomínající sny, v nichž se nepravděpodobné postavy proplétají ve fantaskní předivo absurdního vyprávění. Třešňákova poetická próza bývá srovnávána s dílem Bohumila Hrabala: podobně jako Hrabal ve svých textech zachycuje zvláštní vypravěče života,jazyk jeho próz čerpá z nespisovných vrstev češtiny, cizích jazyků, slovních hříček a novotvarů na evokaci výrazné atmosféry prostředí. Text ... a ostružinou pobídl koně se později stal součástí románu Evangelium a ostružina.

Písňové texty Vlastimila Třešňáka s autorovým spojovacím vyprávěním.

Kniha vydaná poprvé a naposled nakladatelstvím Index v Kolíně nad Rýnem v roce 1979 obsahuje prózy Dědo!!, Rómulus a Rómus, Jeden den, který otřásl mnou a tři poetické texty (Lidé z metra, Svítá, Přeci). Obálka Karel Feuerstein s použitím obrazu Vlastimila Třešňáka.

Devět povídek přibližuje svět hospodských štamgastů, nonkonformních pobudů, umělců i dělníků v Praze i v zahraničí; jde o výběr z díla 70. a 80. let.

Pocitový až absurdní román, jehož první část tvoří přepracovaná novela z autorova samizdatového období. Třešňákovým stylem rozhodně není vyprávění příběhu s pevnou obsahovou strukturou a čitelnou dějovou linií. Jeho způsob psaní je blízký literárnímu undergroundu. Původní část příběhu ("...a pobíd koně ostružinou") napsal autor začátkem sedmdesátých let a poprvé vyšla v samizdatové edici Petlice. Na ní navázal mnohem obsáhlejším pokračováním, které nese název "Evangelium podle toho, koho Adam cestou potkal". Adam, redaktor deníku Karlín Herald Tribjůn, má za úkol sepsat reportáž o kapele The Apostels Revival Banda, která je jakousi kopií bývalé amatérsko-judské hudební skupiny The Apostels. Musí se za ní vypravit do Jeruzaléma a při psaní nesmí používat slabiku "ČU", která je zakázaná cenzorem. Absurdnost této zápletky je příznačná pro celý příběh, jehož dějová i myšlenková rozevlátost roste s každou novou postavou, s každým dalším Adamovým prožitkem, aniž by spěla k jakémukoliv rozuzlení nebo zřetelnému názorovému závěru. Třešňák zkrátka na čtenáře chrlí své nejniternější pocity a nechává ho, aby si s nimi poradil podle svých možností. Ti, kteří mají tento způsob improvizace v oblibě, však v knize objeví spoustu podnětů a podobenství, specifickou atmosféru i mírně provokující jazykovou originalitu.

Podobně jako v knize To nejdůležitější o panu Moritzovi vypráví autor o zážitcích a pocitech exulanta. Obsahuje povídky Bermudský trojúhelník, Ofsajd, Autoportrét, Rovnice o dvou neznámých, Oidipus na rohu a písňový text Sysifos a Ahasver.

Zkratkou NT, tedy neurotypik, označují někteří lékaři osoby, v jejichž chování se nevyskytují autistické symptomy. Mnohem známější je však užití zkratky N. T. v žurnalistice, kdy ji vydavatelé novin používali jako označení pro neověřené informace. Termín pocházel z latinského non testatur, tedy neověřeno. Fonetická podoba zkratky N. T. připomíná německé slovo die Ente, česky kachna. Příběhy o vzniku a osudech slavných uměleckých děl, úvahy o skutečné genezi námětů, zákulisních tajemstvích i o tom, co někteří výtvarníci ukryli do svých pláten, zajímají nejen profesory symbolologie, kunsthistoriky, ale přitahují i běžné čtenáře. Nová kniha hudebníka, malíře a spisovatele Vlastimila Třešňáka, nazvaná výstižně eNTé, nabízí pětadvacet pohledů do zákulisí populární hudby dvacátého století. Poodhaluje i mnohé z umně zašifrovaných poselství Třešňákových obrazů, které divák na první pohled nemusí poznat. Galerii vybraných obrazů doplňuje ukázka tzv. dodělaného umění z cyklu Nouzových přistání – komiks Story of Jack Anybod – a závěrečná přehlídka jedenadvaceti pláten, která na své poodhalení teprve čekají.

Příběh mladého muže přezdívaného Papež, který nastupuje jako mladší hlídač na staveništi. Je konfrontován se skutečností 80. let 20. století v Československu.