Třebaže v knize mystických příběhů proslulého chasidského cadika, vnuka Baal Šem Tova, vydaných posmrtně, najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám napsaným pod jejím vlivem. Text je opatřen komentářem, který čtenáři umožňuje pochopit skutečnosti vázané na daný kulturní okruh.
Rabi Nachman ben Simcha mi-Braslav, jeho osobnost a dílo. Kniha Terezy Krekulové je věnována životu a dílu rabi Nachmana (1772-1810), který byl bezesporu nejoriginálnější a zároveň nejrozporuplnější osobností chasidského hnutí. Jedinečnost Nachmanových myšlenek autorka dokládá jak příklady z jeho příběhů, tak zejména rozborem kázání ze sbírky Likutej MoHaRaN. Díky tomu, že Tereza Krekulová přeložila a do své knihy zařadila rovněž několik homiletických textů rabi Nachmana, má čtenář možnost sám okusit hloubku a jedinečnost jeho učení.
Kniha kuchařských předpisů na přípravu svátečních židovských pokrmů doprovázená povídáním o židovských náboženských svátcích a rituálech s nimi spojených.
Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý. Rodák z Varšavy pocházející z chasidského prostředí studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky, na poslední chvíli z Německa unikl před holocaustem a našel nový domov ve Spojených státech. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Vedle rozsáhlých prací o biblických prorocích a jejich odkazu, vztahu Boha a člověka, židovské filosofii nebo významných postavách židovské středověké (Maimonides) i chasidské (Menachem Mendel z Kocku) tradice se Heschel věnoval i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu; byl jedním z těch, kdo pochodovali za lidská práva po boku Martina Luthera Kinga. V knize Člověk hledá Boha z roku 1954 se Heschel zamýšlí nad modlitbou a duchovním životem z hlediska židovské tradice i hluboké a univerzální humanistické filosofie, ke které během svého života a působení dospěl.
Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku. Jak říká, příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Díky svému mimořádnému vhledu do rabínské a chasidské tradice srozumitelným a inspirativním způsobem přibližuje význam šabatu a dává současnému člověku podněty k tomu, aby se zamyslel nad tím, jak se vztahuje k času, práci, odpočinku či oslavě stvoření. Abraham Joshua Heschel (1907–1972) je jedním z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století. Pocházel z polského chasidského prostředí, studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky. Před nacismem utekl do Spojených států, od roku 1946 působil jako profesor na Jewish Theological Seminary v New Yorku. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Věnoval se i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu.