David Mik Livres

Filosofie 17. a 18. století se nechává vést otázkou, jak prověřit pravdivost obsahů našeho vědomí a za svůj nejvýznamnější úkol považuje vytvoření co možná nejpřesnější vědecké metody jen prostřednictvím autonomního rozumu, aby na tomto základě rozvinula úplný systém našich poznatků. Z tohoto určení pramení Descartův, Spinozův, Leibnizův i Wolffův racionalizmus, stejně jako empiristická tradice od Bacona a Hobbese po Locka, Berkeleyho a Huma. Oba proudy se spojují v osvícenství. Období osvícenství dovršuje a překonává především Immanuel Kant svou kritikou rozumu a svým transcendentálním obratem zároveň dospívá k novému problémovému stupni filosofické reflexe, jenž je klíčový pro všechno pozdější myšlení. Svazek věnovaný filosofii 17. a 18. století se jako celek pokouší o interpretaci nejdůležitějších filosofických pojmů a tezí tohoto období a zmiňuje především ty problémy, které oživují rovněž současné filosofické myšlení: problém založení teorie poznání, vztah mysli a těla, smysluplnost metafyziky, idea transcendentální argumentace, spor o základy etiky ap.

'Insgesamt darf Kuschels Buch als ebenso tiefschürfende wie verständlich geschriebene Hinführung zur Frage des interreligiösen Dialogs gewertet werden.'

Face aux crises de dégoût que la société actuelle éprouve pour sa propre classe politique, il me semble qu'on ne peut rien faire d'autre que de s'accorder une pause et un moment de réflexion pour s'interroger sur les questions fondamentales. Il faut gagner du temps pour un débat de constitution aboutissant à une interrogation sur la forme du monde. Car ce qui frappe les contemporains inquiets à propos de bon nombre d'hommes politiques -le fait qu'ils soient si rarement à la hauteur des enjeux globaux- se retrouve aussi chez ceux qui ne font pas de politique, bien qu'on ne puisse autant les blâmer pour cela. On devrait se demander si l'anathème lancé contre les hommes politiques n'est pas la projection d'un malaise affectant toute la civilisation mondiale et qui ne fait que se cristalliser sur la classe politique.

Eine der intensivsten Epochen der Philosophiegeschichte ist der Deutsche Idealismus, gekennzeichnet durch das Ringen um das Absolute, besonders bei Fichte, Schelling und Hegel. Nach dem Zusammenbruch dieser Systeme kommt es zu einer vielgestaltigen Differenzierung philosophischen Es entstehen die Existenzphilosophie (Kierkegaard), der Positivismus und Materialismus, die Lebensphilosophie (Nietzsche und Bergson), die Religionskritik Feuerbachs, die sozialphilosophisch bei Marx und Engels fortwirkt. Diese Positionen werden in Grundzugen dargestellt, wobei auf Grenzen und Engfuhrungen hingewiesen wird.

Řečtí myslitelé jako první položili otázky které zaměstnávají filosofii dodnes a řešení o něž se pokoušeli se v průběhu dějin filosofie v různých podobách stále vracejí. Výklad antické filosofie zahrnuje období od předsókratiků (6. stol. př. n. l.) po doznívání novoplatónizmu (6. stol. n. l.): všímá si především zrodu filosofie a prvních kosmologicko-filosofických systémů (mílétská škola Hérakleitos Parmenidés předsókratovské systémy po Parmenidovi ap.) vrcholných výkonů řeckého myšlení v dílech Platónových a Aristotelových a také jejich recepci v období helénizmu. Zvláštní pozornost je však zároveň věnována klíčovým problémům pojmům a tezím které také současné filosofické myšlení považuje za nepostradatelné. Zmíněny jsou kontroverzní otázky i výsledky moderního bádání. Průběžné odkazy k vybrané literatuře slouží k věcnému prohloubení a rozšiřujícím historickým informacím o příslušném tématu. 1. vydání.