Alena Borovcová Livres

Nová kniha Aleny Borovcové se zabývá Jihoseveroněmeckou spojovací dráhou (SNDVB), jejíž hlavní trať vedla z Pardubic do Liberce. Měla propojit průmyslový severovýchod Čech s rozvíjející se rakouskou železniční sítí a umožnit spojení s Vídní, Prahou a prostřednictvím Žitavsko-liberecké dráhy se Saskem. Odbočné křídlo z Jaroměře do Svatoňovic směřovalo ke zdrojům svatoňovického a žacléřského uhlí a po prodloužení v roce 1868 dosáhlo Královce a Seidenbergu. V roce 1868 vznikla Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) jako dceřiná společnost SNDVB. Obě společnosti pak podléhaly jednomu stavebnímu ředitelství. Kniha o SNDVB je první z publikací, které mapují dochovaný stavební a technický fond sítí ÖNWB a SNDVB. Přehledná typologie a výběrový katalog formulují památkové hodnoty v kontextu stavebního a historického vývoje obou společností. Publikace vyšla v českém jazyce a také v anglické mutaci.

Publikace Kulturní dědictví Severní státní dráhy následuje způsobem zpracování a zaměřením knihu Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), která byla vydána v roce 2012. Severní státní dráha (NStB), budovaná na státní náklady severně od Vídně, využila již dokončených tratí KFNB, ke kterým se připojila v Olomouci a v Brně, kde vznikla dvojnádraží obou společností. Kmenové tratě KFNB a NStB se staly páteřemi železniční sítě habsburské monarchie i dnešní České republiky. Předložená publikace se zabývá třemi úseky Severní státní dráhy, Olomouc–Praha, Brno–Česká Třebová a Praha–Děčín. Podoba prvních nádraží NStB byla dána zásadami stanovenými státem, ale i činností inženýrů, zejména Antona Jünglinga, kteří přešli do státních služeb po zkušenostech získaných u KFNB. Publikace podává výpověď o podobě stanic Severní státní dráhy a dochovaných objektech z období výstavby trati a následujících vývojových etapách utvářených stavební činností vlastníků. Po prodeji státních drah se stala NStB v letech 1855–1909 kmenovou tratí Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), která vybudovala vlastní spojení mezi Vídní a Brnem přes Hrušovany nad Jevišovkou a Střelice a další sekundární síť. Text provázený bohatými obrazovými materiály je rozdělen na historickou část, typologii, ve které je analyzován vývoj stavebních druhů, a katalog kulturních památek.

Kniha představuje historii všech tratí patřících společnosti. V samostatných kapitolách se blíže věnuje uspořádání nádraží a typologii drážních budov. Postupuje od výpravních budov přes vodárny, až opo obytné domy, strážní domky, stavědla a hradla, výtopny, remízy a depa, lampárny, acetylovny a sklady. Součástí knihy je přehledný seznam železničních stanic a přehled tratí provozovaných společností.Velké množství dobových i současných fotografií doplňují náčrtky a výkresy.