Václav Frei Livres

Výklad vývoje pojetí jsoucna a jeho vztahu k bytí od předsókratiků až po Kierkegaarda.

Malý Stuttgartský komentář k Novému zákonu (celkem v 18 svazcích) je základním dílem, napomáhajícím dobré orientaci v biblickém textu. Každý svazek přináší hutnou informaci k autorství daného spisu, k místu a době sepsání, objasňuje literární zvláštnosti a teologické poslání příslušné novozákonní knihy. Znamená seriózní oporu i pro odborníky, ale mimořádně vhodný je pro ty, kdo se s Biblí teprve blíže seznamují, pro středoškolské a vysokoškolské studenty, pro učitele náboženství, biblické kroužky. Výklad je uzpůsoben českému čtenáři: zohledňuje české překlady Písma, připojuje potřebné vysvětlivky a poznámky a cituje sekundární literaturu napsanou v češtině. Text odborně garantovalo České katolické biblické dílo.

Náboženství a filozofie v minulosti a současnosti. Úvod do filosofie jako základu evropské kultury, s důrazem na vztahy s křesťanstvím.

Written to highlight the Catholic Church's central role in shaping Western Civilization, this book shows how the Church gave birth to modern science, international law, the free market economy, and much, much more.

La femme a-t-elle toujours été cette perpétuelle mineure qu'elle fut au XIXe siècle ? A-t-elle toujours été écartée de la vie politique comme elle le fut dans la France de Louis XIV ? N'a-t-elle jamais eu plus d'indépendance économique que celle que lui concédait l'autorisation maritale ? Régine Pernoud, avec son expérience de médiéviste et d'archi-viste, s'est attachée depuis longtemps à l'étude de ces questions. Ses ouvrages consacrés à Héloïse, à Aliénor d'Aquitaine, à la Reine Blanche y donnaient partiellement réponse. Pour en finir avec le Moyen Age contenait, sur le statut de la femme, un raccourci qui a frappé bien des lecteurs et attiré l'attention des critiques, leur faisant souhaiter plus long développement sur le sujet. C'est ce développement qu'on trouvera dans La Femme au temps des cathédrales: on y apprendra que le plus ancien traité d'éducation est dû en France à une femme, que la médecine était exercée couramment par des femmes au XIII siècle, qu'au XII siècle l'Ordre de Fontevraud réunissait aussi bien les moines que les moniales sous l'autorité d'une abbesse. Sait-on qu'aux temps féodaux, les filles étaient majeures à 12 ans, deux ans avant les garçons ? Et sait-on que ce n'est qu'au XVIIe siècle que la femme a dû prendre obligatoirement le nom de son époux ? Etude systématique menée à travers une multitude d'exemples concrets, elle ne laisse échapper aucun aspect des activités féminines au cours de la période féodale et médiévale: administration des biens, métiers et commerce; domaine de la pensée, de la littérature, de la politique même; femmes écrivains, éducatrices suzeraines, celles qui animèrent les cours d'amour et celles qui ont inspiré les romans de chevalerie. Plus encore, l'auteur, puisant aussi bien dans l'histoire du droit que dans celle des événements et des faits sociaux, dessine ce qui n'avait pas encore été tenté, un schéma de l'évolution du pouvoir de la femme: depuis les origines - les libertés et l'auto-nomie par elle conquises - la période d'apogée, puis le déclin sous diverses influences - celle de l'Université notamment jusqu'au moment où en 1593 un édit du Parlement de Paris lui interdit toute fonction dans l'Etat. Beaucoup d'autres traits de société sont ainsi à découvrir dans l'étude de Régine Pernoud, très approfondie, mais comme toujours alerte et d'une lecture captivante. Un maître-livre, hors duquel désormais toute vision de la question ici abordée restera incomplète.

Výbor studií a meditací francouzského myslitele. Pierre Teilhard de Chardin, nejvýznamnější soudobý náboženský myslitel, spojuje v osobitém a originálním díle přednosti básníka, mystika, filosofa a exaktního přírodovědce. Nechce nikoho obracet na víru. To by pokládal za opovážlivé počínáni. Pokojně rozviji před našima očima velkolepý a impozantní obraz kosmu – našeho příštího domova, a v tomto rámci si klade znepokojivou a burcující otázku: je „lidský náboženský ideál“, tj. otázka po smyslu lidské existence, ještě slučitelný s tradičním křesťanským ideálem? Na tuto otázku odpovídá výbor Teilhardových studií CHUŤ ŽÍT „Vy všichni jste strašlivě fascinováni zlem,“ říká Teilhard křesťanům, „proto nedokážete dát na úzkostné obavy dnešních lidi uspokojivou odpověď." Pronikavý rozbor situace člověka a jeho údělu vede Teilharda k vitálnímu, kosmickému, heroickému optimismu, k naději a důvěře v budoucnost lidstva a světa. Jeho kniha je vskutku něco jako transfůze krve – vlévá do žil křesťanů i nekřesťanů, především však zatvrzelých pesimistů, novou „chuť žít“.

Učebnice kvantové mechaniky pro poslucháče matematicko-fyzikálnych a přírodovědeckých fakult.