Antonín Kříž Ordre des livres (chronologique)

Aristotelova Velká etika (Magna Moralia) v upraveném překladu Antonína Kříže. Její velikost týká se rozsahu pojednávaných témat; dva oddíly o eutychii a kalokagathii nemají paralelu v Aristotelově Etice Níkomachově.

Presents the author's mature rejection of both the Platonic theory that what we perceive is just a pale reflection of reality and the hard-headed view that all processes are the material. In this book, the author argued instead that the reality or substance of things lies in their concrete forms.

Jako filosofická odpověď na dobovou výzvu sofistiky Rétorika tvoří nevyčerpatelný zdroj poučení pro prakticky orientované činitele ve sféře veřejné, ale ve svých rozborech duševních pohnutek podává základy ontologie lidského jednání. Poetika přináší základní Aristotelovy myšlenky k dramatickému umění, jeho srovnání s epickým básnictvím a dějepisectvím; je pramenem k počátkům řeckého divadla.

Tento ATLAS podává na přehledných mapách podrobný a názorný portrét Země. Pomocí vhodných měřítek, zaručujících velkou míru vzájemné srovnatelnosti map, jsou jasně znázorněny jak rozmanité struktury reliéfu, tak kulturně krajinné prvky a sídla, hranice a dopravní cesty. ATLAS umožňuje optimální orientaci po celém světě. Do ATLASU jsou důsledně zapracovány neustálé proměny historickopolitických struktur. Kartografie je maximálně aktualizovaná a zachycuje už i hranice uvnitř Společenství nezávislých států a změny v Jugoslávii. Podrobný obsah, četné mapové přehledy a obsáhlý rejstřík s více než 110. 000 hesly poskytují mnohostranný přístup k obsahu díla. Aktuální ATLAS a moderní portrét naší planety vyžadují stále více základních vědomostí o vzniku Země, o koloběhu přírody a o přírodních fenoménech, o rozmanitých tvarech povrchu, o velkých ekosystémech a jejich přírodním vybavení. Obsáhlá textová část s brilantními kresbami a skicami, doplněnými často fotografiemi, srozumitelně vysvětluje mnohdy velmi komplexní souvislosti. Stavba Země, vznik horstev, doby ledové, ozónová vrstva, skleníkový efekt, uragány, ekosystém deštného lesa jsou jen příklady obsahové šíře této velké kapitoly ATLASU.

Tato kniha je věnována podivuhodnému vztahu mezi člověkem a kamenem od nejstarších dob do současnosti. Vysvětluje, proč je některý šedý, jiný červený, proč je jeden lehký, druhý těžký, jeden tvrdý, druhý měkký. Objasňuje, proč si některé kameny člověk oblíbil, k čemu mu slouží.Sleduje vývoj od nejprostších kamenných nástrojů až k velkolepým kamenným architektonickým, sochařským a šperkařským dílům.

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Aristotelova koncepce vědy si uchovala platnost až do pol. 19. stol., kdy ji upřesnily objevy a poučky neeuklidovské geometrie, teorie množin a moderní formální logiky. První kniha Druhých analytik vytvářela metodologii deduktivní výstavby každé vědy, druhá definici a učení o čtyřech příčinách. Neomezily se tedy na aplikaci sylogistiky v oblasti vědy. Charakterizují vědu, důkazové řetězce, předpoklady vědeckého důkazu a obecné i specifické axiómy.

Centrálním tématem "O vyjadřování" je logos apofantikos. Ten je řečí, která je způsobilá buď k pravdě (aléthes) nebo nepravdě (pseudos). Ovšem ne každá řeč, jež nese význam (logos sémantikos), je kompetentní k pravdě a nepravdě. Apofantický logos se tak ukazuje být výlučným místempravdy. Nejenže však v tomto pojetí traduje apofantický logos napříč dějinami logiky a západního myšlení vůbec, navíc se právě v tomto pojetí stává předmětem kritiky. Byl to pak především Heidegger, kdo se pokusil ukázat, že logos apofantikos není výlučně místem pravdy, ale že je to povaha pravdy, která apofantický logos umožňuje. V "Peri herméneiás" vypracovaný charakter a struktura apofantického logu je tak předmětem živého filosofického zájmu dodnes.

Jako filozofická odpověď na dobovou výzvu sofistiky Aristotelova Rétorika tvoří nevyčerpatelný zdroj poučení pro prakticky orientované činitele ve sféře veřejné; ve svých rozborech duševních pohnutek podává základy ontologie lidského jednání.

With the emergence of democracy in the city-state of Athens in the years around 460 BC, public speaking became an essential skill for politicians in the Assemblies and Councils - and even for ordinary citizens in the courts of law. In response, the technique of rhetoric rapidly developed, bringing virtuoso performances and a host of practical manuals for the layman. While many of these were little more than collections of debaters' tricks, the Art of Rhetoric held a far deeper purpose. Here Aristotle establishes the methods of informal reasoning, provides the first aesthetic evaluation of prose style and offers detailed observations on character and the emotions. Hugely influential upon later Western culture, the Art of Rhetoric is a fascinating consideration of the force of persuasion and sophistry, and a compelling guide to the principles behind oratorical skill. For more than seventy years, Penguin has been the leading publisher of classic literature in the English-speaking world. With more than 1,700 titles, Penguin Classics represents a global bookshelf of the best works throughout history and across genres and disciplines. Readers trust the series to provide authoritative texts enhanced by introductions and notes by distinguished scholars and contemporary authors, as well as up-to-date translations by award-winning translators.

Etika Níkomachova je klasickým dílem filosofické etiky. Poprvé systematicky probírá otázku ctnostného jednání, uměřenosti a nezdrženlivosti, spravedlnosti, úmyslnosti a dobrovolnosti, slasti a blaženosti. Kniha je proto základním pramenem pro filosofy, právníky, psychology, ekonomy, teology. Orientaci v knize usnadní připojené přehledy a rejstříky. Rejstřík jmenný a věcný, přehled základních pojmů, analogií a přirovnání, bibliografie, seznam citovaných míst.