Wolf B. Oerter Livres

This is the fourth volume of proceedings of the workgroup Egypt and Austria, which has recently developed into Egypt and Central Europe. The volume includes contributions on Austrian migrations to Egypt and vice versa, on the political as well as economic relations within the Eastern Mediterranean during the 19th century and there is also a special section devoted to the intercultural (mis-)representations in arts. Two articles remind us of the activities and literary work of Alois Musil, the antipode of Lawrence of Arabia. Contributions are in English, some in German. With this volume, Egypt and Austria turns into a regular series.

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek tohoto výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka výroků Ježíše navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi a částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3./začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.

Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu. Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života. Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí. Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis. Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.

První část textu přehledně shrnuje antické prameny a moderní bádání o gnózi, druhá se zaměřuje na charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe, zatímco poslední část zkoumá inspirační zdroje a vývoj. Gnóze, tedy náboženství „poznání“ (řec. gnósis), je významným nábožensko-filosofickým proudem pozdní antiky, který čerpá z židovského mudrosloví, íránsko-zoroastrovských představ a řeckého myšlení. V rámci své interpretace převzala i křesťanské dědictví, stala se vážnou konkurencí ranému křesťanství a vyžadovala jeho neustálou obhajobu. Některé gnostické motivy ovlivnily evropské duchovní dějiny, zvláště teosofii, filosofii a mystiku. Klíčovým impulsem pro bádání o gnózi bylo nalezení koptských gnostických textů v polovině 40. let 20. století poblíž Nag Hammádí. Významným výsledkem tohoto bádání je dílo prof. Kurta Rudolpha, které se opírá o znalost řeckých a koptských rukopisů a přináší přehlednou analýzu gnostiky. Kapitoly jsou stručné, čtivé a fundované, a tato kniha doplňuje naše porozumění duchovnímu vývoji v raných křesťanských staletích.

Šestý svazek ediční řady obsahuje komentované překlady dalších pěti koptských textů z nálezu rukopisů z Nag Hammádí“: Modlitba apoštola Pavla, Tajná kniha Jakubova, Evangelium pravdy, Traktát o vzkříšení a Výroky Sextovy. Knihu opět uvozuje zasvěcená kodikologická a paleografická studie Wolfa B. Oertera, která nám přibližuje starověkou „knihovnu“ z Nag Hammádí i z jiné než obsahové stránky, a předkládá i nejnovější pohled na dějiny nálezu rukopisů.