Bookbot

Valerij Jakovlevič Brjusov

  • В. А. Маслов
  • Даров
  • Ptyx
  • В. Бакулин
  • Нелли
  • Валерий Маслов
  • Аврелий
  • 3. Фукс
  • К. Веригин
1 décembre 1873 – 9 octobre 1924
Valerij Jakovlevič Brjusov
Последние страницы из дневника женщины
V zrcadle
Pod Starým mostom
Валерий Брюсов. Избранное
XX век: Поэт и время: Стихотворения
Poslední stránky z deníku jedné ženy
  • 2021

    Hvězdná hora

    • 124pages
    • 5 heures de lecture
    3,2(9)Évaluer

    Příběh, který by mohl napsat autorův současník Henry Rider Haggard, nás zavede do mystického království ztraceného uprostřed africké pouště, kam se náš hrdina dostane na počátku boje o trůn, protože vládce Hvězdné hory náhle zemřel a jeho jediná dcera musí učinit životní rozhodnutí. Novela ruského klasika u nás poprvé vyšla v roce 1976 v časopise Sedmička pionýrů a byla možná první fantasy, která zde byla dychtivým čtenářům v 2. polovině 20. století dostupná. Spolu s ilustracemi Miloslava Havlíčka se stala iniciačním zážitkem pro mnohé z našich autorů fantastiky. Básník, prozaik, dramatik a překladatel Valerij Jakovlevič Brjusov je znám jako jeden ze zakladatelů ruského symbolismu. Psal také fantastické příběhy – například antiutopii Republika Jižního kříže a novelu Hora Hvězdy. Autor na ní pracoval v letech 1895–99, na počátku své spisovatelské dráhy. Třebaže se tato dobrodružná novela s fantastickými prvky odehrává v exotickém africkém vnitrozemí, obsahuje i autobiografické prvky. Hlavní hrdina, který „před posměchem utekl do pustin“, se chováním, vystupováním i postojem k životu podobá mladému Brjusovovi, zklamanému neúspěchem své rané tvorby. Hora Hvězdy zůstala po dokončení nepublikována, po autorově smrti strávil text v archivu více než 50 let a byl vydán až v roce 1975. O rok později vyšel poprvé i česky jako Hvězdná hora. Kniha vyšla v novém překladu Konstantina Šindeláře s původními ilustracemi Miloslava Havlíčka.

    Hvězdná hora
  • 2011

    Pod Starým mostom

    • 111pages
    • 4 heures de lecture
    4,0(1)Évaluer

    Próza významného ruského symbolistu Valerija Briusova sa vyznačuje žánrovou pestrosťou. Výber jeho tvorby zahŕňa historické prózy, motívny zo súčasnosti i futuristické vízie s prvkami vedeckej fantastiky. Tento zväzok obsahuje poviedky Pod starým mostom; Eluli, syn Eluliho; Posledné stránky denníka; Pätnásť rokov; Prebudenie; B-mol; Vzbura strojov.

    Pod Starým mostom
  • 2011

    Mozart

    • 120pages
    • 5 heures de lecture
    3,2(6)Évaluer

    Symbolista Valerij Jakovlevič Briusov sa dodnes pokladá za najvýznamnejšieho predstaviteľa ruskej moderny. Výber jeho poviedkovej tvorby je žánrovo bohatý. Tvoria ho historické prózy, motívy zo súčasnosti i futuristické vízie s prvkami vedeckej fantastiky. Tento zväzok obsahuje poviedky Reia Silvia; Mozart; V zrkadle; Za seba, či za inú; Republika Južného kríža.

    Mozart
  • 2005

    Posledné stránky denníka

    • 258pages
    • 10 heures de lecture
    3,3(7)Évaluer

    Výber z poviedkovej a novelistickej tvorby ruského symbolistu je tématicky a žánrovo pestrým literárnym dielom. Pozostáva z troch cyklov: O dávnej minulosti, O smutnej prítomnosti a O možnej budúcnosti.

    Posledné stránky denníka
  • 2004

    Výbor kratších próz Valerije J. Brjusova "V zrcadle" se snaží postihnout základní rysy autorovy prozaické tvorby. Obsahuje širokou škálu textů od dekadentních povídek z počátku století "V zrcadle" nebo "Menuet" přes ryze symbolistní kratší texty "Teď, když jsem se probudil" či "Noční pouť" až k historické novele "Rhea Silvia", insiprované impozantní i bouřilvou minuslostí Říma. Soubor uzavírá opulentní antiutopie "Republika Jižního kříže" z roku 1905, která je současně jakousi vizí budoucnosti, kde tzv. orwelovské prvky, známé ze slavných děl "1984" či "Farma zvířat", jsou více než zřetelné - s jedinou poznámkou: Orwel tyto světoznámé knihy napsal jaksi o něco později...

    V zrcadle
  • 1996

    V próze Valerije Brjusova Poslední stránky z deníku jedné ženy si přijdou na své příznivci kriminálního žánru i ti, kdo dávají přednost dramatu vášní. A navíc do tohoto dílka slavný klasik ruského symbolismu vložil i úvahu o ceně lidské svobody.

    Poslední stránky z deníku jedné ženy
  • 1995