Olga Hostovská Livres

Osnovou knihy je drama exilu,osud emigranta, cizince, který hledá své zakotvení. V zajímavém spojení ojedinělých memoárů a citlivé autobiografické prózy se autor soustřeďuje na vlastní nitro.

Poslední autorův román a poslední autorova literární práce jsou v tomto svazku vedle sebe. Román je komorní studií lidské úzkosti a touhy; vztahy manželů oživí náhlé manželovo zjištění ženiny nevěry, děj a psychologické napětí vrcholí při tajemných návštěvách, kdy po tři noci za sebou kdosi v noci zvoní u dveří. Když se třetí noc muž rozhodne neznámému návštěvníkovi otevřít, žena jej na schodech předběhne, aby tomu zabránila, zřítí se a zahyne. Novela je portrétem úspěšného zaměstnance-manažera, který po penzionování neví co s volným časem a s úžasem zjišťuje kolem sebe spoustu znepokojujících skutečností. Jeho trápení končí nástupem do nového zaměstnání.

Podtitul: spisy Egona Hostovského svazek 2 Černá tlupa dle 1. vydání roku 1933: Konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti. Mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa. Postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí. Žhář dle 4. vydání roku 1968: Ve východočeském pohraničním městečku řádí v noci žhář.Vylepuje výhružné plakáty,děsí jimi pokojné obyvatele a vzápětí své hrozby splňuje.Je hledán četnictvem a vystrašenými občany a zatímco se všichni dohadují o jeho podobě a jménu a hlavně o pohnutkách jeho zločinů,uniká,jako by byl neviditelný.... celý text

À la fin de la Seconde Guerre mondiale, un groupe d'Italiens, rescapés des camps nazis, entame une marche de plusieurs mois : " accompagnés " par l'Armée Rouge, ils cherchent à rejoindre leur terre natale. Héros et traîtres, paysans et voleurs, savants et nomades se retrouvent pêle-mêle dans une réjouissante pagaille : autant d'hommes qui redécouvrent, émerveillés, la vie, le monde, la forêt, les filles, sans oublier l'art du trafic pour subsister... La Trêve est le récit picaresque et authentique de leurs tribulations extravagantes sur les routes d'Europe centrale. À travers la confrontation de deux peuples, Primo Levi révèle les ressources merveilleuses d'hommes qui se montrèrent à la hauteur de leur destin.

Židovská válka líčí osud chlapce, jehož klidné dětství promění válka v neustálý útěk ve strachu o svůj život i životy svých blízkých. Nebezpečí hrozí nejen ze strany okupantů, ale má i podobu lidské hamižnosti a malosti, jejíž obětí se nakonec stává otec. Matka s posledním synem pokračuje v zoufalém boji o přežití. V 2. části - Vítězství - sledujeme obraz poválečného Polska, kde návrat do bývalého domova je trpkým zklamáním. Boj o pozice v novém životě, snaha získat lehce majetek vyvražděných Židů a nakonec nemožnost dopadnout osoby zodpovědné za smrt otce rodiny přivedou matku na pokraj zhroucení, z nějž ji vyvede jen nutnost sehnat jakýkoli zdroj obživy pro sebe a syna a rozpor mezi touhou odjet z Evropy a zůstat na známých místech.. Oba díly spojuje postava vypravěče, jediného přeživšího syna, který popisuje realitu očima dítěte, v rychlém spádu tak, jak ji vnímá.

Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci. Bývalý ředitel muzea v Náchodě Václav Sádlo téma zpracoval již v knize Běloveská tragédie (2006, 2009). Nyní společně s literární historičkou Olgou Hostovskou Castiellovou a jejím synem Dariem přináší nové poznatky o roli italských antifašistů. Náchod se na konci války v květnu 1945 stal doslova mezinárodním městem. Přes blízkou hranici s tehdejším Německem zde procházeli bývalí zajatci a vězňové ze zemí, s nimiž nacistické Německo bojovalo nebo je okupovalo. Někteří z nich se podíleli na osvobozování města. Byli to především Italové, svědčí o tom i skutečnost, že osm z nich bylo ošetřováno se zraněním ve zdejší nemocnici. Publikace si také všímá, za jakých dramatických okolností se Italové na kladské pomezí dostali. V závěrečné části sleduje jejich návrat do vlasti, který v rozvrácené poválečné Evropě trval i řadu měsíců.

Příběh osmnáctileté dívky, hledající svého otce, který údajně zahynul v koncentračním táboře. Zachycuje zde 14 dní dívčina života, kdy její matka herečka odjíždí na zájezd s divadlem a Etelka se dozvídá pravdu o svých rodičích. Autorka zde ukazuje důsledky válečného utrpení, které neskončily s koncem války.

Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů skládá dohromady mozaiku životního příběhu významného českého romanopisce a přináší množství dosud nepublikovaných archivních fotografií. Spisovatel Egon Hostovský (1908 Hronov - 1973 Montclair, USA) pocházel z rodiny drobného židovského podnikatele. Studoval na filozofické fakultě v Praze, poté se živil jako nakladatelský redaktor a lektor. Po okupaci Československa emigroval do USA, domů se nakrátko vrátil v roce 1946, ale od roku 1950 zůstal v USA natrvalo. Působil mj. jako redaktor Svobodné Evropy a jako učitel, v závěru života se věnoval pouze literatuře. Jeho romány Sedmkrát v hlavní úloze (1942) a Úkryt (1943) patřily k prvním beletristickým reflexím druhé světové války. V nápaditě komponovaných poválečných dílech využíval postupů experimentální, ale např. i detektivní a špionážní prózy (Nezvěstný, 1955, Půlnoční pacient, 1958). Především jsou ale tyto prózy, počínaje románem Cizinec hledá byt (1947) přes vrcholné Všeobecné spiknutí (1961) po pozdní Tři noci (1964), kritickou reflexí traumat a odcizenosti moderního světa. Hostovského životní osudy, které formovala především zkušenost s dvojí totalitou a s ní spojené zásadní rozhodnutí o emigraci, jsou v mnohém jedinečné a unikátní, v mnohém se v nich však také dokonale odrážejí dějiny 20. století.

New York, léta padesátá, doba studená války. Psychiatr doktor Malík, je povolán tajnými službami léčit psychicky vyčerpaného agenta, aby vše zůstalo v tajnosti, dochází onen agent k doktoru Malíkovi do jeho bytu vždy o půl noci. Ale vše se komplikuje, boj mezi jednotlivými stranami a minulostdoktora Malíka.

Básně milostné renesanční. Vydáno v edici Skvosty italské literatury.