Alena Rybová Livres

Téma, které patří v současné archeologii k nejatraktivnějším, prezentují autoři, oba přední specialisté-keltologové, jako moderní komplexní pohled na jednu z nejzajímavějších a nejvyspělejších civilizací na území Čech. Především novými, dosud nepublikovanými interpretacemi archeologických nálezů dokládají, že Čechy nebyly tehdy jen okrajovým územím keltského světa, ale jedním z jeho významných center. Mezi evropskými odborníky dosud ojedinělý přístup k látce spolu s bohatými zkušenostmi autorů z vlastní archeologické práce v terénu, to vše posouvá názory na osídlení Čech Kelty a na jejich kulturu výrazně kupředu.

Zpracování pravěkých dějin Čech a jedna ze základních učebnic české archeologie.

Výzkum tohoto vzácného areálu prováděli autoři v r. 1959. Četné zvířecí kosti a zlomky rituálně rozbíjené keramiky dokládají její kultovní charakter, částečné dětské pohřby zase svědčí pro lidské oběti. Užívání svatyně kladou autoři do 1. čtvrtiny 3. stol. př. n. 1. Interpretace vychází z rozboru antických zpráv o náboženských představách Keltů, z písemných údajů o kultu Řeků a Římanů a z rozboru kultovních jevů, pozorovaných v keltských svatyních francouzských a německých. Uvodem autoři popisují postup a metody své práce. Závěrem jsou otištěny astronomické, osteologické a stavební posudky. Francouzské resumé, odkazy na lit., s il., pl. a grafy v textu, souběž. franc. náz. a vysvětl. k il.

Práce shrnuje výsledky široce pojatého archeologického výzkumu Závisti, největšího dosud známého keltského oppida v Čechách z 2.-1. stol. př. n. l. Získaný materiál umožňuje nový pohled na genezi keltské společnosti v Čechách a svědčí o její hospodářské, společenské a kulturní vyspělosti. Autoři také stručně informují o starším osídlení Závisti a o jejích osudech po pádu keltské moci.