Ludmila Čírtková Livres

Psychologie pro soudce, advokáty, státní zástupce, vyšetřovatele, kriminalisty, policisty a pro všechny, kteří se v souvislosti s trestným činem dostanou do kontaktu s policií a soudy.

Riziko stát se obětí trestného činu se týká nás všech. V roli oběti reagujeme různě, i banální delikt může člověka vážně emocionálně poškodit. Navíc zločin tak či onak poznamenává nejen přímou oběť, ale také její blízké. Z pohledu okolí se oběti často chovají naivně či nerozumně. Proč mladý muž neoznámí, že byl v noci na ulici přepaden? Proč zůstává týraná žena v partnerském svazku? Je možné, že následky zločinu se u oběti projeví opožděně a že oběť dovede dlouho i před blízkým okolím skrývat, že je zneužívána či týrána? Na tyto a další otázky hledá odpověď předložená publikace. Nabízí prakticky využitelné poznatky ze současné viktimologie, chce rozšířit povědomí o tom, co prožívají oběti kriminálních činů, a přispět k lepšímu pochopení, proč se osoby poškozené zločinem chovají právě tak, jak se chovají.

Komplexní pohled na trestnou činnost směřovanou k neoprávněnému získání finančních prostředků poškozením organizace nebo jednotlivce.

Podnázev : přístup k řešení problému ve vybraných evropských zemích, studie

Proč nás fascinuje násilí? Jak se z nenápadného muže stane masový vrah? Co vede jedince k násilí vůči druhému člověku? Proč nejvíc traumatizuje násilí ze strany blízké osoby? Komu lze věřit – údajnému pachateli, anebo údajné oběti? Proč se oběť nebránila? Proč oběti dlouho mlčí? Co vede oběť k loajalitě s pachatelem? Na tyto a další otázky hledá srozumitelné odpovědi kniha doc. PhDr. Ludmily Čírtkové, CSc., forenzní psycholožky, soudní znalkyně, akademické pracovnice a známé autorky odborných publikací. Pojmy forenzní a kriminální psychologie jsou dnes známy i široké veřejnosti. Forenzní psychologie se primárně zaměřuje na aplikaci psychologie v trestním řízení. Kriminální psychologie se více zaměřuje na popis a výklad (teorii) kriminálního chování a také na viktimologické aspekty trestných činů. Mezi oběma oblastmi existují samozřejmě četné průsečíky. V odborné literatuře se v poslední době stále častěji objevuje termín právní psychologie, který obě oblasti zastřešuje. Odtud tedy i samotný název této knihy Právní psychologie. Publikace seznamuje čtenáře se základy současné forenzní a kriminální psychologie, shrnuje vybraná témata, která dnes v této oblasti dominují. Poslouží lékařům a medicínským pracovníkům, kteří se zajímají o psychologické stránky zločinného jednání a jejich dopady, ale i vysokoškolským studentům. Inspiraci v ní mohou čerpat jak právníci různých profesí, tak psychologové a sociální pracovníci, kteří přicházejí s oběťmi a pachateli kriminality profesně do kontaktu.

Počátky domácího násilí v minulém století jsou jednoznačně spjaty se závažnými případy týrání žen v partnerském soužití. Od té doby však výzkumy přinesly nové poznatky o násilí uvnitř rodinných vztahů. Jednolitý obraz domácího násilí a jeho obětí se rozpadl. Prosadil se interaktivní, dyadický přístup. Abychom zjistili, o jaký typ domácího násilí se jedná, je třeba analyzovat vývoj partnerského vztahu a chování obou aktérů. Publikace přináší ucelený výklad současných poznatků o domácím násilí. Seznamuje s rozlišováním základních typů či vzorců domácího násilí. Popisuje rozdíly mezi týráním a konfliktním domácím násilím. Různé vzorce generují také různé profily obětí. Samostatné kapitoly pojednávají o mužích, seniorech a dětech v roli obětí domácího násilí.

Publikace je určena primárně novinářům, kteří přicházejí do kontaktu s lidmi zasaženými trestnou činností. Dalšími příjemci informací v ní obsažených mohou být studenti i pracovníci dalších profesí, kteří přicházejí s obětí trestného činu do kontaktu.

První ucelená publikace tohoto druhu v České republice přináší rady a profesionální pomoc všem členům pomáhajících profesí, kteří se ve své práci setkávají s oběťmi i svědky trestných činů. Jde o nepostradatelnou příručku, která přinese užitek nejen sociálním pracovníkům, kriminalistům a soudcům, ale také lékařům, zdravotním sestrám, pracovníkům, kteří zabezpečují linky důvěry a krizové linky, zaměstnancům azylových zařízení, starostům a dalším zástupcům státní správy. Po knize na toto téma volají i studenti a pedagogové škol se sociálně právním, kriminalistickým a zdravotnickým zaměřením. Autoři knihy přednášejí po celé České republice a spolupracují s partnerskou organizací Pomoc obětem na Slovensku. Kniha vychází u příležitosti 15. výročí existence Bílého kruhu bezpečí a Evropského dne obětí.

Pro současnou forenzní psychologii je charakteristický deliktově specifický přístup. Místo obecných, univerzálních výpovědí o pachatelích, zločinech a jejich obětech se již několik let prosazuje studium a výzkum konkrétních okruhů kriminality. A právě proto se doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., zaměřila ve své nové knize mimo jiné i na nové poznatky a otevřené otázky kolem domácího násilí a stalkingu (nebezpečného pronásledování). Všímá si mnohočetných vrahů či týrání zvířat, přináší současné názory forenzní psychologie k těmto jevům a podává jejich psychologickou interpretaci. Věnuje se zejména vybraným skupinám sociálněpatologických jevů nebo deliktů.

Publikace si klade za cíl seznámit s nejdůležitějšími tématickými okruhy a základními poznatky policejní psychologie. Čtenář zde nalezne základní psychologické problémy jako například osobnost či motivaci, které jsou ovšem vysvětlovány se zaměřením na bezpečnostní a policejní hlediska. Kromě toho se zde setká s ryze specifickými kapitolami například v pasážích věnovaných pracovnímu stresu policistů, obětem trestných činů či v kapitolkách zabývajících se chováním očitých svědků na místě tísně. Publikace seznamuje s psychologickým pozadím různých typů nekalého chování i situací vznikajících při prosazování zákonů. Centrální témata jsou koncipována tak, aby čtenáři byli spolehlivě schopni vnímat problém z různých teoretických perspektiv (např. téma agrese); či z různých konceptuálních rámců (např. téma komunikace);. Čtenář by měl získat poznatky o tom, jak v praxi rozuzlit různé typy situací a volit mezi různými pohledy na věc takové psychologické koncepty, které jsou pravděpodobně dané situaci či osobě nejbližší.