Radek Lipovski Livres

V osadě Koloredov stálo na přelomu 18. a 19. století množství úpravárenských podniků a dalších hospodářských zařízení, v nichž nacházeli své uplatnění místní drobní podnikatelé, kteří se výrazně angažovali v rozvoji protoindustrializace v regionu. Práce se postupně věnuje mandlům, valchám, vinopalně, hostinci, šenku, židovské jídelně, koželužně, draslárně, kovárně a chlebovým boudám. Všechny tyto podniky byly vrchnostenské, a proto se ke všem dochovala poměrně obsáhlá agenda sestávající především z korespondence mezi vrchnostenskými úřady a pachtýři (nájemníky). Převážně spisová agenda přinesla zajímavý pohled do každodenních potřeb malých podnikatelů v protoindustriálním regionu Frýdecko-Místecka.

Publikace vychází z dlouholetého výzkumu procesu modernizace v uvedeném regionu. Součástí tohoto procesu byl i demografický přechod, jehož zásadní proměny probíhaly v českých zemích na přelomu 19. a 20. stol. Monografie zachycuje vývoj přirozené měny v Rakouském Slezsku a na severovýchodní Moravě v l. 1870-1913, populační struktury v l. 1869-1910 a migrace, které představovaly nesmírně důležitý demografický jev pro zkoumanou oblast, v níž se v daném období vytvořilo jádro "amerického" typu (tavící kotel) - ostravská průmyslová oblast. Velké množství přistěhovalců přicházelo z Haliče a mělo velmi specifické vzorce populačního chování.

Formou edice byla v této knize zpřístupněna data z konskripcí z l. 1846 a 1850/51 pro Rakouské Slezsko, a to údaje o obyvatelstvu, vojsku a průmyslu. Soupisy byly vztaženy ke správním reformám, jež v daném období proběhly, takže data byla tříděna podle administrativních jednotek, tzn. původně krajů, poté politických a soudních okresů (reforma 1848-1850) a nakonec smíšených okresů (reforma 1854-1855). Počty obyvatel za lokality jsou součtem domovsky příslušných lidí, počty obyvatel okresů a zemí představují reálně přítomné jedince, ale konskripce probíhaly několik měsíců. Další statistická data, např. počty dobytka, jsou zcela orientační a o skutečném stavu vypovídají jen okrajově. Informace k průmyslu se uváděly jen k lokalitám, v nichž nějaké podniky existovaly.

První část práce vychází z Henryho metod historickodemografického bádání, především z agregativní metody, při níž se sledují dlouhé časové řady počtů narození, úmrtí, sňatků a přirozeného přírůstku na podkladě studia církevních matrik měst Frýdku a Místku z let 1701-1850. Byly provedeny některé specifické výzkumy, např. teritoriální původ novomanželů a jejich rodičů podle sňatkových matrik v první polovině 19. století. V druhé části jsou analyzovány pozůstalostní spisy obou měst. Na příkladech zpracovaných spisů a s využitím zákonodárství 18. a první poloviny 19. století jsou podrobně popsány jednotlivé kroky, tzn. obstavení, inventarizace, licitace (dražba), vyjednání a rozdělení majetku. Zvlášť byla vysvětlena základní specifika pozůstalostních řízení šlechty a duchovenstva.