Jan Kysela Livres

Many contemporary states, even the European ones, resemble a giant with feet of clay. They tend to be greater in terms of the scope of governance, rather than in terms of their territory or population. Since they are great, they are also costly, though often very limited in various respects. One perilous alternative is the state-giant of Thomas Hobbes. But there are other possibilities as well, such as the liberal state, effective, yet small or lean; or the dreamt-up state of the conservatives, based on the principle of subsidiarity, acting only as a complement to civil society. The fundamental thesis in this book is that the states in which we live are great, however weak. The book then discusses the main categories of limits on state power, such as human rights, international law, EU law and societal changes.

V knize se dočtete jak mléčně kvasit stovky druhů zeleniny ve vlastní šťávě, v barevných nálevech, se solí i bez soli, v otrubách, v misu, s moukou a různými omáčkami, s ovocem a v ovocné šťávě, s různými druhy koření, bleskově, střednědobě i dlouhodobě, v zeláku i ve sklenicích, v chladu i teple... Autoři čtenáře provádí od základních, jednoduchých způsobů kvašení postupně k těm náročnějším. Všechny důležité postupy a recepty byly zachyceny formou fotek v jejich jednotlivých krocích. Tím pádem je přenesení dovedností z knihy do kuchyně snadné a zábavné.

Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů.

Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

Čtenáři se do rukou dostává pohled na diskutované otázky naší ústavy především v rovině nejen stručných mediálních komentářů, nýbrž v podobě důkladné odborné studie na pozadí zvládnutých teoretických proudů konstitucionalistiky, státovědy a politologie. Rozsah práce se mi jeví sice jako velmi uměřený, nicméně to souvisí i se schopností autora stručně vystihnout základní problémy a popsat základní odborná východiska, nehledě na to, že takto pojatá kniha přitahuje daleko větší pozornost i těch, kteří se odborným tlustopisům zpravidla vyhnou. Je to důležité i pro další vedení diskuse na téma naší ústavy, neboť ti, kteří o tom rozhodují, zpravidla vycházejí z toho, co o tom slyšeli za poslední týden v médiích. Zde se jim dostane na relativně malém prostoru fundovaná informace o základech ústavní teorie ve vazbě notabene na problémy politického systému. Je to podstatné právě proto, že autor i zde zdůrazňuje, že v ústavách nejsou rozhodující slova, ba ani věty, nýbrž jejich celková konstrukce, hodnotových základ a jejich celkové poslání. Neustále opakuji, že v ústavách je obvykle málo napsáno a hodně řečeno, a autor to v práci prokazuje.

Příležitostný sborník zkoumá různorodé aspekty parlamentu coby klíčové instituce soudobých ústavních a politických systémů.

Publikace zkoumá vliv soudcovské filozofie na rozhodování soudů ve složitých případech aplikace práva. Ukazuje, že odlišné vnímání zásad interpretace práva, role soudní moci v ústavním systému a funkce práva determinuje metodu soudního rozhodování a soudce dělí na právní formalisty, právní pragmatisty a právní substancialisty. Autorka na případové studii rozhodování rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu zkoumá projevy soudcovské filozofie v odlišných stanoviscích jednotlivých členů rozšířeného senátu a pojmenovává hlavní důvody neshody v kontroverzních případech.