Aleš Neusar Livres

Publikace je určena začínajícím autorům odborných textů z oblasti sociálních, humanitních a pedagogických věd. Ačkoliv jsou mezi jednotlivými disciplínami určité rozdíly, většina znaků odborného textu bývá stejná a autoři mívají s psaním podobné problémy. Publikace má čtyři části. První část se zabývá otázkami, které autoři často řeší před samotným psaním odborného textu. O čem vůbec psát? Může mít náš text nějaký smysl či dopad? Pokud ano, jaký? Je pro nás lepší napsat článek nebo kapitolu v knize? Druhá část se věnuje smyslu jednotlivých částí textu. Co by mělo být jejich obsahem. Probírány jsou název, klíčová slova, abstrakt či souhrn, úvod, strukturování textu, diskuse a závěry, literatura, přílohy a poznámky pod čarou. Třetí část se soustředí na literární zdroje. Jakými se inspirovat? Jak pracovat s myšlenkami druhých? A kde zdroje vůbec najít? Čtvrtá část se zaměřuje na řemeslo psaní a jak se v něm zlepšit. Zdůrazněna je ústřední role příběhu, a jakou formou může být tento příběh vyprávěn. Dále je věnován prostor stylu psaní, argumentaci, vylepšování textu a publikačnímu procesu. Cílem publikace je vše předat v ucelené a stručné formě a dodat autorům sebedůvěru, že psaní odborného textu není až tak složité, pokud víme jak na to a máme dostatečnou motivaci. Download: https://www.researchgate.net/publication/303824988_Mala_knizka_o_odbornem_psani_Prakticky_pruvodce_pro_zacinajici_autory

Co si představit pod titulem „PhD existence“? Existence znamená „bytí“. Jaké to je být doktorandem či doktorandkou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, očekávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů doktorských studijních programů v oboru psychologie. PhD existence je pro mnohé i „živobytím“ a přípravou na budoucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost. Kniha se proto věnuje také tématům, jak se co nejlépe připravit na tuto cestu od přijímacího řízení přes volbu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí, jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní disertace či budování vlastní nenahraditelnosti.

Text o „worklife balance“, který je zaměřen na studenty vysokých škol,může překvapit. Většina denních studentů nepracuje či pracuje pouze částečně a ani nemá vlastní rodinu. Není tedy obvykle co „slaďovat“. Přesto má smysl zabývat se možnostmi slaďování osobního a pracovního života již v tomto období, neboť budoucí kvalita života absolventů vysokých škol je do značné míry určována rozhodnutími, která udělají ještě během studia. Text se věnuje několika vybraným tématům: formám pracovního uplatnění a jejich výhodám a nevýho dám v souvislosti se slaďováním osobního a pracovního života; na cházení a udržení si pracovního místa; time-managementu; či udržení a rozvíjení osobní pohody. Přidána byla i kapitola o psaní závěrečných prací, neboť jde často o první velký „pracovní“ úkol, se kterým se studenti setkávají.