Petr Bednařík Livres

Reprezentativní publikace k 70. výročí zahájení televizního vysílání v Československu. Cílem knihy je nabídnout čtenářům výběr toho nejpodstatnějšího, co televizi u nás utvářelo a čím procházel vývoj jejího technického zázemí a programu. Na tři obsáhlé kapitoly s kalendáři navazuje přehlede mezinárodních ocenění a pasáž s portréty výrazných postav televizní obrazovky z pohledu diváků. Obrazovou složku knihy tvoří více než 70 fotografií z televizního archivu, z nichž některé jsou publikovány poprvé. Podstatnou pasáží jsou grafy a přehledy, stejně jako seznam odborné literatury, nabízející hlubší vhled do problematiky.

Kniha přináší chronologický přehled historie českých médií na pozadí světových dějin. Zachycuje sociální a kulturní aspekty proměn tisku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické inovace, které se na jejich vývoji podílely. V řadě samostatných medailonků připomíná významné osobnosti, jež jsou s médii neodmyslitelně spjaty. Noviny, časopisy, agenturní žurnalistika, filmy, rozhlasové a televizní vysílání, velká část internetové produkce (internetová verze tradičních médií, zpravodajské portály a blogy, mluvené slovo, filmy a hudba pro reprodukci či ukládání) a některé síťové služby jsou součástí jak naší každodennosti, tak ekonomické existence společnosti a politického rozhodování. Jsou také významným zdrojem kulturní produkce. V druhém vydání knihy došlo k velkým změnám především v kapitolách o médiích v meziválečném Československu a po roce 1989. Poslední kapitola zachycuje nástup internetové komunikace a digitalizaci českých médií. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol, učitelům mediální výchovy, dějepisu a české literatury i všem, kdo potřebují či chtějí rozvíjet svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se sválečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Cílem publikace je sledovat, jak Němci v letech 1938 - 1945 využili arizace k ovládnutí české kinematografie. Autorova pozornost je proto především zaměřena na majetkové změny v rámci české kinematografie. Velký prostor věnoval charakteristikám německých arizátorů, jejich českých pomocníků a židovských podnikatelů a tvůrců působících v českém filmu až do začátku okupace. Součástí knihy je i popis situace v období druhé republiky, kdy českou kinematografii postihla první vlna antisemitismu a problematika protižidovských filmů.

Memory - Nation - Minorities - Marginalisation - Identities II / Pamjat' - nacija - menšinstva - marginalizacija - identičnosti II. Společná monografie antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity. Současně otevírá problém marginalizace druhého a dopadů této marginalizace na identitu (národní, národnostní). Příspěvky v ruštině a angličtině, ruské a anglické resumé.

Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity. Současně otevírá problém marginalizace druhého a dopadů této marginalizace na identitu (národní, národnostní). Částečně souběžný anglický text, částečně polský a slovenský text.