Zdeněk Trinkewitz Livres

Dnešní doba snad již definitivně setřela jakékoli rozdíly mezi žánry, uměním či filozofií – neexistuje nízké, vysoké, zvrhlé či zbožné, vznešené či komiksové. A tak se s postavou Egona Bondyho můžeme setkat v komiksu ilustrátora časopisu Živel Zdeňka Trinkewitze. Bondyho Sklepní práce jsou v autorské spolupráci s Janem Kolátorem volně adaptovány v humornou filozofickou skeč. „Komiks o Bondym? – No to tu ještě nebylo,“ divil se básník a filozof osobně, když mu dílo předložil autor předmluvy S. M. Blumfeld. Ten ve svém úvodu mj. říká: „Pro superhrdinu je charakteristické tajemství dvojí identity; identitu skutečnou takticky zastírá identita předstíraná – kostým. (Superman s ,S‘ na hrudi má občanské jméno Kal–El, Batman je v civilu Brucem Waynem, a jak je známo, Egon Bondy je pseudonymem doktora Zbyňka Fišera, CSc.)“

Autor knihy je známější spíše jako malíř a kolážista, než jako spisovatel, básník a literární teoretik. V rukopise zůstává celá řada Trinkewitzových prací, mj. okolo 14 000 haiku. Chvála haiku / Lob des Haiku přináší reprezentativní autorský výběr – pomyslnou stovku z české a stovku z německé tobolky. Ve sbírce Trinkewitz potvrzuje nejen mistrnou znalost specifik veršové miniatury, ale i obdobnou výtvarnou zkratkou svá haiku nezaměnitelným rukopisem ilustruje. Tahy černým fixem, mnohdy načrtnuté s energií japonského Mistra bojových umění, a rukou psané verše nás nakonec inspirovaly k výtvarně ojedinělé metodě přetisku celé sbírky jako faksimile. Knihu doprovází Trinkewitzův esej Nesnesitelná lehkost haiku. Provedení: šitá ruční vazba

V mé knize se vždy hovoří o podnikání společensky prospěšném, s dlouhodobě udržitelným ziskem a růstem hodnoty podniku. O podnikání, které vytváří podnikatelský zisk produkcí užitných statků a nadhodnoty, potřebných pro zdravý život a rozvoj lidské společnosti. Někteří neokonzervativní ekonomové (mezi nimi i současný prezident Václav Klaus) sice ohledy na celospolečenský zájem odmítají, protože prý tento zájem nemůže být objektivně definován a o všem rozhoduje trh. Já se dovolím odvolat na odlišný názor nositelů Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2004, makroekonomové Nor Finn E. Kdland a Američan Edward C. Prescott, kteří používají pojem sociální optimum, které znamená maximální sumární efekt pro všechny vrstvy společnosti.