Miroslav Hanke Livres

Sherlock Holmes se ocitá před následující situací: z dějin sémiotiky byl vymazán celý novověk a moderní tradice, všechny známky empirismu i racionalismu. Police knihoven a databanky zejí prázdnotou. Jak lze sémiotiku zachránit? Naštěstí Holmesovi pomohl Mycroft, aby společně vystopovali a zrekonstruovali co možná největší část teoretického obsahu moderní sémiotiky. Monografie přivádí čtenáře k místům, kde je možné sledovat znamení, znak, symbol, signifikaci či význam. Pojetí znaku a významu, o jehož rekonstrukci usiluje, není neměnné a obecné - přihlíží k rozmanitým případům a historickým místům, kde znakové teorie nalézá a testuje vzhledem k současným koncepcím. Historicky se pohybuje mezi pozdním středověkem, renesancí až raným novověkem.

Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů. Korpus zkoumaných textů obsahuje texty Pavla z Benátek, Pavla z Perguly, Kajetána z Thiene, Alexandra Sermonety, Frachantiana Vicentina a Mengha Blanchella. Italská logika patnáctého století se paradoxům věnuje jakožto tématu s významnými důsledky pro teoretickou sémantiku a logické teorie založené na sémantické definici pravdivosti a logického vyplývání. Konkrétně: paradoxy představují (možné) selhání sémantické a logické intuice, resp. (technicky vzato) protipříklad k definicím pravdivosti a logického vyplývání a na nich založeným systémům odvozovacích pravidel.

Práce usiluje o prezentaci logických a epistemologických koncepcí pozdněstředověkého myslitele Jana Buridana, které jsou analyzovány jednak ze systematického hlediska, jednak z hlediska jejich zasazení do nominalistického paradigmatu. První kapitola představuje Buridanovu sémantiku termínů v kontextu základních sémantických paradigmat středověku a v kontextu terministické sémantiky 14. století.