David Tuma Livres

Publikace mapuje různé kategorie loveckých, chovných a prezentačních zařízení v českých zemích, mezi než patří rozsáhlé stavby obor, bažantnic, koroptváren, zvěřinců, čihadel, bobroven, kačenáren, ale také menších pastí k lapání zvěře a hubení škodné (vlčí obory a zahrádky, truhlíky na menší šelmy, chytací jámy apod.).Kromě popisu jednotlivých loveckých zařízení je nejvýznamnější část publikace věnována oborám (chovným, lovným a prezentačním), tedy zařízením představujícím zalesněný oplocený prostor sloužící k chovu, lovu a prezentaci zvěře.

Publikace se zabývá dosud opomíjenou historií loveckých a chovných obor ve světě, a především v českých zemích. Úvodní kapitoly seznamují čtenáře se základními způsoby lovu, pro něž se kompozičně upravovalo prostředí nově budovaných obor. Následuje část věnovaná historii loveckých obor od starověku na Předním východě, Dálném východě, ve Středomoří, po středověkou a novověkou Evropu. Hlavní část textu se zaměřuje na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se i v našich zemích lovecké a chovné obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. Lovecké obory byly v tomto období hojně zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska. Představena jsou nejvýznamnější historická lovecká zařízení jako například obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Publikace vychází z dlouhodobého studia historických pramenů, ale také z terénních výzkumů.

Publikace Černínskou krajinou Chudenicka a Švihovska vznikla při příležitosti výstavy na státním hradě Švihov v rámci projektu Národního památkového ústavu pro rok 2021 „Rok osvícenské šlechty“. Námětem výstavy a posléze v širším pojetí i této publikace byla snaha připomenout v rámci osvícenské epochy v českých zemích pozitivní krajinotvorné zásahy do okolní krajiny, zejména na Chudenicku, které je historicky spjato s rodem Černínů. Jejich odkaz spolu s tváří krajiny jsou nedílnou součástí vnímání tohoto prostoru i v současnosti. Pozornost autorského týmu byla tedy soustředěna na jeden z nejzajímavějších úseků historie zdejšího kraje, na konci 18. století a první polovině 19. století, kdy krajinotvorba získala na oblibě v šlechtických kruzích a významně ovlivnila vzhled i zdejší krajiny, ať již modelováním krajiny, nebo začleněním architektonických a uměleckých prvků do celkové kompozice Chudenicka. Publikace nabízí v širších společenských souvislostech historický výklad o vzniku zámku Lázeň, rozhledny Bolfánek, arboreta Americká zahrada a dalších objektech, o jejich vývoji a dnešnímu stavu. Nedílnou součástí je velké množství obrazového materiálu, zejména současných fotografií krajiny, a architektury ve srovnání s historickými snímky, rovněž mnoho kopií archivního materiálu (portrétů, map, stavebních plánů a kreseb). Věnuje se i současné památkové péči v rámci krajinné památkové zóny Chudenicko.

Kritický katalog výstavy s názvem „Panelový boom a bytový šum v Plzni“ zpracoval autorský kolektiv Martin Cikán, Lenka Lišková, Lucie Tlustá a David Tuma (ed.). Výzkumný tým Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, se ve své terénní činnosti zaměřil nabytovou sídlištní architekturu a urbanistický vývoj Plzně mezi lety 1945–1989. Publikace představuje výsledky archivní rešerše a fotodokumentace bytových domů a občanské vybavenosti vč. průzkumu uměleckých děl ve veřejném prostoru plzeňských sídlišť a obytných souborů. Publikace je výsledkem dlouhodobého výzkumného úkolu věnovaného Moderní architektuře 20. století. Podrobněji se publikace věnuje sídlištím Slovany (Lenka Lišková), Jižní Předměstí: zaniklým bytovým domům v Zátiší, sídlišti Skvrňany, obytným souborům v Bezovce a sídlištěm Bory (Martin Cikán), obytným souborům sídliště Doubravka a Lobzy (David Tuma) a sídlištím na Severním Předměstí: Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice (Lucie Tlustá, Lenka Lišková) a obytným souborům Pod Záhorskem nebo zaniklým bytovým domům v Zátiší na Skvrňanech (Martin Cikán). Publikace je doplněna mapami s vyznačením použitých konstrukčních soustav, nebo podrobněji jednotlivých sekcí. Připomenuty jsou také osobnosti spojené s výstavbou uvedených sídlišť.