Pocta těm, kteří kdysi museli opustit své domovy, rodiče, manželky a děti a jít do neznáma, aby bojovali za zemi, kterou považovali za svou vlast. Kniha obsahuje základní údaje o mužích, kteří se v někdejším jilemnickém okrese narodili nebo zde měli svou domovskou příslušnost a o pomnících, které byly na jejich památku vystavěny.
Před časem autorka vydala knihu Hrobům v dáli - otisk 1. světové války na Jilemnicku, jíž chtěla vzdát poctu víc než 2000 mužů, kteří padli na bojištích, zemřeli na následky zranění a válečného strádání, či byli zapsáni do seznamů nezvěstných vojáků. Kniha se setkala s velmi příznivým ohlasem nejen u čtenářů, jejichž předci byli v textu zmíněni. Pohlednice z dalekých krajin a lístky polní pošty autorce začali přinášet i lidé z obcí Semilska, Lomnicka a Železnobrodska povětšinou s prosbou, zda neví něco bližšího o osudu právě toho jejich vojáčka. A tak se ze střípků informací, zápisů v kronikách, matričních knihách a dochovaných listinách začaly skládat příběhy dalších mužů. Nemělo by se zapomenout na ty, kteří zemřeli, ale ani na ty, kteří se z války vrátili. Všichni nasazovali své životy za stát, který ne jejich vinou s koncem války zanikl. Jména mrtvých byla zvěčněna alespoň na pomnících padlých, z přeživších, kteří se nevrátili v uniformách legionářů, se stali občané druhé kategorie, mladá Československá republika jim nedovolila ani založit si veteránské spolky a vzpomínat na mrtvé kamarády.