Zdenka Sojková Livres

Pred vyše 160 rokmi sa v Štúrovej bratislavskej izbietke zišla hŕstka dvadsaťročných mládencov a dohodli sa, že odteraz povýšia slovenčinu na spisovný jazyk. Po nešťastnom konci revolúcie 1848-1849 všetko nasvedčovalo tomu, že ich vzletné plány sa rozplynú ako sen. Dnes vieme, že Ľudovít Štúr a jeho druhovia naozaj položili trvácnyzáklad spisovnej slovenčiny.

Z obsahu: 1, Štúrovská tradice v prvotinách Pavla Országha-Hviezdoslava 2, Vztah českých současníků k odkazu Ľudovíta Štúra 3, Štúrovský problém studenta Jaroslava Vlčka 4, Literární historik Jaroslav Vlček o nedoceněném Ľudovítu Štúrovi 5, Masaryk a štúrovci 6, Štúr a štúrovci Jozefa Gregora Tajovského 7, Básník Štúr v Čechách

Autorka, literární historička, slovakistka, obrací v monografii pozornost ke kulturním a literárním událostem čtyřicátých let 19. století na Slovensku a v Čechách, zejména k jaru národů a létům po něm. Sleduje tato léta prostřednictvím korespondence a děl předních slovenských literátů období. Uvedené literárněvědné dílo je příspěvkem k méně známým literárním souvislostem vzájemných literárních vztahů mezi oběma zeměmi. Monografie se zabývá osobností Jána Hollého, interpretuje Zápisky Bohuslavy Rajské, publicistiku ve Štúrově díle, moravský pobyt Janka Kráĺe, zkoumá základy české slovakistiky - jejich odraz v díle Boženy Němcové. Závěr tvoří básnický profil Andreje Sládkoviče. Veškeré citace i interpretace jsou doloženy bohatým bibliografickým materiálem, rovněž několika kopiemi dobových kreseb, otisky titulních listů periodik Monografie věnovaná slovenskému národnímu obrození, vystoupení předních osobností literatury, literárnímu životu, vzájemným literárním vztahům

Soubor pěti studií, věnovaných publicistické činnosti Ľudovíta Štúra v kontextu politického vývoje rakouské monarchie ve 40. a 50. letech 19. století.

Životopis jedné z nejvýznamnějších postav slovenského národního obrození zasazený do kontextu dějin 19. století.