Jan Jessenius Livres

Tato monografie renomovaného autora se zabývá tématem celoživotního učení handicapovaných osob, zejména dospělých a starých jedinců. Obsahuje široký rozbor vnitřních a vnějších podmínek existence handicapovaných, což představuje jedno z mála propracování integrační teorie na současné úrovni. Autor se nově zaměřuje na paradigmatické a metodologické otázky andragogiky a gerontogogiky, přičemž hlavní důraz klade na cíle a úkoly edukace, včetně kurikula, procesů a metod. Na rozdíl od jiných autorů se neomezuje pouze na školské formy vzdělávání, ale věnuje se také mimoškolní edukaci a propojení edukace, rehabilitace a pečovatelské podpory. Práce zahrnuje analýzu edukačních možností občanských sdružení, problematiku rekvalifikace a kulturně zájmovou práci s handicapovanými. Neopomíjí ani přípravu odborníků pro andragogické a gerontogogické působení. Tento text nabízí mnoho nových poznatků a podnětů pro speciální pedagogy a pracovníky z přidružených oborů, jako je medicína, psychologie a sociologie. Je rovněž cenným zdrojem informací pro pracovníky občanských sdružení pro zrakově postižené a neziskové organizace, stejně jako pro státní instituce zaměřené na osoby se zdravotním postižením.

Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L.P. MDC, k níž byl přičleněn Traktát o kostech Kniha obsahuje reprint původního popisu slavné veřejné pitvy, kterou Jan Jessenius provedl za přítomnosti více než tisíce osob v roce 1600 v Praze v Rejčkově koleji. Jak bylo v humanistické literatuře obvyklé, představuje Jesseniův text poučný spis a zároveň i zajímavé literární dílo. Je prokládán bajkami, citáty z bible, antické a humanistické literatury i osobními prožitky. Společně s latinským originálem vychází i český překlad a publikaci doplňuje zasvěcený rozbor díla a životopis rektora Karlovy univerzity Jana Jessenia a slovník osob zmíněných v textu.

Traktát O krvi Mileny Výrostové, Františka Šimona a Jany Balegové s faksimile tlače z 1608 s krátkym úvodom Františka Šimona a Jany Balegové.

Kniha přináší politicko-filosofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (tj. Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům. Jesenský, který jako rektor pražské univerzity náležel k čelným představitelům povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi II., zamýšlel v tomto textu poskytnout vzbouřeným stavům ucelenou ideovou základnu a ospravedlnit jejich postup před zahraniční veřejností. Přestože spis po porážce povstání zapadl a byl v podstatě zapomenut, jedinečným způsobem dokresluje východiska a pozadí událostí, jež stály na počátku třicetileté války. Jeho význam pro poznání evropského myšlení doby spočívá také v tom, že dokládá reflexi názorů kalvínských teoretiků odporu, tzv. monarchomachů, v českých zemích.