Luigi Zoja est un psychanalyste et écrivain italien dont l'œuvre relie les enjeux psychologiques et sociaux contemporains à des modèles archétypaux intemporels. Ses recherches portent sur des thèmes tels que la dépendance, la consommation sans limites, l'absence de la figure paternelle et la haine politique, en les plaçant dans le contexte des mythes anciens et de la littérature classique. Zoja est reconnu pour ses profondes réflexions sur la psyché humaine, ce qui lui a valu la désignation de "psychologue anthropologique". Son travail, apprécié pour son érudition et sa portée, est traduit dans de nombreuses langues, offrant aux lecteurs une nouvelle perspective sur les défis complexes de l'époque moderne.
The book delves into the impact of father absence on children globally, exploring the underlying reasons for this phenomenon. Luigi Zoja examines how growing up without fathers contributes to various social and psychological issues, offering insights into the broader implications for society. This revised edition includes a new preface that enhances the discussion of these critical themes.
Focusing on the interplay between ethics and personal decision-making, this work examines the ethical frameworks of Immanuel Kant and Max Weber in the context of therapeutic relationships. It explores how these principles can be applied to the foundational psychoanalytical cases presented by Freud and Jung, offering a unique perspective on the ethical dimensions of psychoanalysis. Through this analysis, the book highlights the relevance of ethical considerations in therapeutic practices.
Luigi Zoja argues that the pervasive abuse of drugs in our society can in large part be ascribed to a resurgence of the collective need for initiation and initiatory structures: a longing for something sacred underlies our culture's manic drive toward excessive consumption. In a society without ritual, the drug addict seeks not so much the thrill of a high as the satisfaction of an inner need for a participation mystique in the dominant religion of our times: consumerism.
Seldom has an event in the world had such pervasive and all-encompassing effect as the brutal terrorist attacks on New York and Washington in September, 2001. Has our world become a different place as a result? If so, in what ways? What might a psychotherapist of depth psychologist perceive in the eruption of shocking contents?
The book delves into the historical and contemporary implications of paranoia, exploring its contagious nature and self-replicating dynamics. Through a range of examples, including figures like Ajax, Othello, and political leaders such as Hitler and Bush, the author illustrates how paranoia has influenced actions and events throughout history. Zoja's analysis offers a thought-provoking examination of the psychological and societal impacts of paranoia, revealing its pervasive role in shaping human behavior and cultural narratives.
Symbolic and Clinical Approaches in Theory and Practiceedited by Luigi Zoja and Robert HinshawThis handsome volume, drawn from the Ninth International Congress of Analytical Psychology in Jerusalem, contains contributions reflecting on the meaning and significance of contemporary analytical work from 25 prominent Jungian analysts from around the world. Among the authors are Alfred Ziegler and Adolph Guggenbühl-Craig from Zürich, Rafael López-Pedraza from Caracas, and Aldo Carotenuto from Rome.Also available:San Francisco 1980Money, Food, Drink and Fashion, and Analytic TrainingProceedings of the 8th International Congress of the International Association for Analytical Psychology, edited by John BeebeThese proceedings from the 1980 San Francisco Congress of the IAAP have long been unavailable. Now a few last copies have been found and will be offered either singly or as a part of a package discount.From the Contents: A Contribution to Soul and Money by James Hillman; Projections: Soul and Money by Adolf Guggenbühl-Craig; The Training of Shadow and The Shadow of Training by Patricia Berry;The Hydrolith: On Drinking and Dryness in Archetypal Medicine by Alfred Ziegler; Fragmentary Vision: A Central Training Aim by Andrew Samuels; The Concealed Body Language of Anorexia Nervosa by Bani Shorter.ISBN 3-87089-304-4
Dějiny nepíšou vítězové, ale paranoia. V průkopnické knize Paranoia líčí přední jungovský psychoanalytik Luigi Zoja paranoiu jako individuální poruchu, která se stává kolektivní. Autor vysvětluje tuto duševní poruchu prostřednictvím historické perspektivy a spojuje ji s analýzou, která se přesouvá ze sféry lidské psychopatologie do sféry účinků, které vyvolává. Paranoia je porucha, jež dokáže psát dějiny, což je myšlenka, která definuje autorovu výchozí pozici a stejně tak jeho ojedinělý metodologický rámec, neboť zkoumání paranoie probíhá jak na historické úrovni, tak na úrovni bádání o individualitě člověka. Paranoia se šíří jako požár, a právě tento aspekt charakterizuje dějiny a v exemplárních případech Stalina a Hitlera byla ohniskem obav a nesnášenlivosti vůči Jinému. Ve smyslu C. G. Junga jde o „psychickou nákazu“. Moderní doba a masová komunikace přinesly na jedné straně obrovské množství informací, zároveň ale také citelně rozšířily potenciál pro šíření kolektivních bludů. Díky kombinaci historie, hlubinné psychologie, současné politiky a antických mýtů dospívá k vyvážené a jasně srozumitelné analýze. Paranoiu zkoumá nikoli z klinického hlediska, ale jako agresivní a destruktivní potenciál, který se skrývá v každém z nás. V určitých historických momentech zachvátilo paranoidní myšlení dokonce celé kultury. Sám autor se rozhodl prozkoumat tento fenomén poté, co se stal v New Yorku přímým svědkem teroristických útoků z 11. září 2001; prvotním impulsem byla skutečnost, že následující den začal on i jeho okolí vykazovat prvky paranoidního chování, kupříkladu pociťoval nedůvěru vůči oficiálním komunikačním prostředkům. Souhrnná studie o kolektivní paranoie dosud chyběla a Luigi Zoja ve svém inovativním díle čerpajícím ze širokých multidisciplinárních poznatků a na základě interdisciplinárního přístupu jako první rekonstruuje dynamiku, zvrácenost a zároveň i kouzlo, absurditu, ale také sílu pandemického šíření psychické nákazy ve společnosti.
Nelítostné drancování planety ve jménu bezmezného růstu má znepokojivé důsledky, přičemž se většinou hovoří pouze o technických aspektech. Psychologické faktory, které k tomu vedou, zůstávají opomíjeny. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Hojnost často zhoršuje kvalitu našich životů, což dokládá nárůst sebevražd, duševních poruch a nemocí spojených s blahobytem. Autor varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný, a je nutné pochopit iracionální impulzy, které to způsobují. Při diskusi o mezích ekonomického rozvoje je důležité se ptát, proč toužíme po nekonečném růstu. Tato tendence je historicky podmíněná a poměrně nedávná. Ještě nedávno jsme žili v agrární společnosti, která se řídila sezónními cykly. Historie Západu je příběhem překonávání tohoto způsobu života a nahrazování expanzí bez hranic. Chceme-li porozumět historii a ekonomii, musíme je zkoumat psychologicky. Původ tohoto vývoje spočívá v nevědomé konverzi našich předků, kteří se báli nekonečna a považovali ho za aroganci. Věříme, že příběhy starých Řeků, které zkoumá autor, nám mohou pomoci znovu uvěřit v prospěšnost hranic.
Obrovský počet dětí na celém světě vyrůstá bez otce. Luigi Zoja zkoumá příčiny tohoto jevu a vysvětluje jeho podíl na sociálních a psychologických problémech lidstva. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika. Otcovství definuje v opozici k instinktivnímu mateřství, jako projev vůle a záměru, a vyzdvihuje na něm především jeho společenskou roli. Soumrak otců má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby a o kulturní dějiny Západu. A samozřejmě všem, kteří chtějí hlouběji proniknout k postavě otce a k fenoménu otcovství. Kniha získala italskou literární cenu Premio Palmi, americkou vědeckou cenu Gradiva Award a byla přeložena do dvanácti jazyků.
