Básně psané od konce roku 2011 do poloviny roku 2012 odrážejí pocity, objevy a nálady autorky. Přeskakují od rozhořčené kritiky vyvolané nejnovějšími zprávami ke vzpomínkám na lidi dávné i současné, od povzdechů nad vlastní fyzickou kondicí k něžnému zamyšlení nad láskou.
Autorka hovoří k Číně současnosti i minulosti, k jejím tradicím i k jejím současným aktivitám.
Sbírka kritických básní, v níž se autorka věnuje především tématu ekologie a konfliktu náboženství. Motto knihy: Falus a atom Nejhorší fantom
Tak jako mince má dvě strany, ani téma Romů není jednostranné. Autorka vzpomíná na bezproblémové Cikány, kteří byli jejími žáky, sousedy nebo havíři v severních Čechách, kde žila. Zároveň se ale nevyhýbá otázce problematického chování, jež je s částí tohoto etnika spojené.
Sbírka básní, jejichž záměrem je alarmovat a otevřít lidem oči před skutečností, že naše planeta není v dobrém stavu a spěje ke stavu ještě horšímu.
Velká část sbírky se věnuje vztahům - lidem, které autorka znala, vzpomínkám na dětství, důležitým okamžikům života, lásce. Ani zde ale nechybí básně kritické k soudobému stavu společnosti a planety.
"Jsou muži, před nimiž si s úctou kleknu Jiní, jejichž křiku se nezaleknu ale pociťuji k nim pohrdání O tom všem je mé povídání" Tak autorka sama charakterizuje obsah své sbírky básní. Najdeme zde poezii kritickou vůči destruktivitě, bezohlednosti a velikášství mužů, jejímž důsledkem je mnoho společenských problémů, ale i fiktivní hovory s muži, jichž si autorka vážila, jako byl Darwin nebo Gándhí.
Výbor z přírodní lyriky, již autorka psala od mladých let do současnosti. Vedle básní odrážejících okouzlení krásou přírody se ve sbírce objevují i básně upozorňující na devastaci přírody a ekologické problémy.
Jediná próza Jarmily Cholinské, v níž se inspirovala vlastními zážitky s vlámským přítelem. Příběh vztahu "proradné ženštiny z jedné středoevropské (tehdy) zaostalé země" Adély zvané Šeša a "poctivého Boháče První generace" zvaného Béprg, který je díky svému lakomství zdrojem mnoha vtipných příhod (pro čtenáře, nikoli pro Adélu).