Ivana Ryčlová Livres

Ruské dilema je souborem esejů, jež nejsou systematickým výkladem dějin ruské literatury 20. století, ale spíše zamyšlením nad osudy postav ruského kulturního dění v době, kdy zlo bylo legitimní součástí společnosti. Texty tvoří jakýsi imaginární kruh, který začíná Lev Tolstoj a uzavírá Irina Ratušinská. Na počátku tedy klasik proslulý filozofií neprotivení se zlu násilím, na konci současná ruská básnířka, jejímž krédem se stalo zlu se protivit. Mezi nimi mnoho dalších, kteří zlo nepřijali za své a svojí tvorbou a životním postojem mu vzdorovali (Zamjatin, Bulgakov, Nabokov, Pasternak…), ale i těch, kteří vstoupili do jeho služeb a na jeho nevyzpytatelnost posléze doplatili. Složitým vnitřním vývojem prošly spisovatelské osobnosti, které po letech strávených na Sibiři v sobě umlčely kritický hlas a svým uměleckým programem učinily bezkonfliktnost. Autorčinou snahou bylo nezahltit čtenáře vyčerpávajícími informacemi, ale v kontextu nelehké doby popsat velké příběhy. Příběhy o lidech obdařených talentem, v jejichž nitru se odehrávala dramatická dilemata. Knihu doprovází mnoho fotografií a dokumentů.

Čtenáři se dostává do rukou čtivá a plastická mozaika o spisovatelích z časů hrůzného sovětského režimu, která je nezatížená plytkostí a suchopárnými myšlenkovými piruetami. Knížka přináší portréty Maxima Gorkého, Vladimira Majakovského, Alexandra Fadějeva, Michaila Šolochova, Viktora Někrasova a Varlama Šalamova. V životních cestách těchto mužů se prolíná literární nadání, rozhárané osobní vztahy, duševní strádání, názorová naivita, strach o vlastní existenci i vědomí vlastních omezených možností. Autorka neideologizuje ani nepodléhá pokušení jednoznačného soudu. Nepřikrašluje ani nezatracuje. Tyto řádky o významných osobách, jejichž počáteční plány a vize zhatil běs sovětských vládců a jejich patolízalů, jsou svědectvím, které nepotřebuje dalších komentářů. Portréty jsou podloženy pečlivým studiem dostupných pramenů. Autorka nám pootevřela další okénko do zvrhlosti sovětské totality a jí manipulované kultury.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?

Málokteré médium dnes vykonává tak záslužnou činnost jako ruské vysílání Radio Free Europe / Radio Liberty (RFE / RL). V publikaci rusistky a překladatelky Ivany Ryčlové se mohou čeští čtenáři poprvé seznámit s prací týmu ruského vysílání RFE / RL, Rádiem Svoboda, i s jeho historií.Zahrnuje nejen původní rozhovory autorky s výkonným regionálním ředitelem vysílání RFE / RL pro Rusko Andrejem Sharym a dalšími protagonisty, ale i žánrově různorodé texty převzaté z vysílání. Jde například o interview s reprezentanty antiputinovského myšlenkového proudu či virtuální kulaté stoly – debaty zaměřené na aktuální události, v nichž se střídají ruští politologové, kulturologové a historici žijící v zahraničí. Formou rozhovoru tak poznáme například Dmitrije Bykova, někdejšího člena Koordinační rady opozice, prozaičku Ljudmilu Ulickou či zakladatele hnutí Otevřené Rusko, někdejšího vězně Putinova režimu Michaila Chodorkovského. Publikace Rusko očima Rusů v exilu byla připravena u příležitosti 70 let od zahájení ruského vysílání Radio Free Europe / Radio Liberty.