Jakub Sivák Livres

Kniha celistvě zpracovává téma ochrany osobnosti a osobnostních práv v různých sférách lidského života. Publikace je rozdělena na tři základní části. První část se věnuje zejména filozofickému ukotvení ochrany osobnosti, a to jak v moderní době, tak i v historickém kontextu. Zabývá se přirozenoprávním a pozitivistickým přístupem k tématu ochrany osobnosti, ukotvením ochrany osobnosti v politických hodnotových žebříčcích, tj. konzervativním, liberálním, socialistickým a dalšími pojetími ochrany osobnostních práv. Dále pracuje s nejvýznamnějšími filozofy práva a jejich doktrínou ve vztahu k ochraně osobnosti. Druhá část je především praktická a zabývá se ochranou osobnostních práv hlavně ve světle občanského práva. Těžištěm této části je ochrana dobré pověsti, soukromí, života a zdraví, cti, příznivého životního prostředí, podoby člověka apod. Důraz je též kladen na různé životní situace, tj. samostatně se publikace věnuje ochraně osobnosti v kybernetickém prostředí, šikaně, diskriminaci, změně pohlaví, manželství pro všechny, nesouhlasnému pobytu ve zdravotnickém zařízení, interrupci, eutanázii apod. Publikace se dále zaměřuje na prostředky ochrany osobnosti, a to především ty soukromoprávní. V omezené míře se věnuje též trestněprávním aspektům ochrany osobnostních práv. Třetí, akademická část propojuje první dvě části knihy a klade si za cíl vyhodnotit úroveň faktické míry ochrany osobnostních práv ve světle teoretických poznatků. Zároveň se věnuje limitám ochrany osobnostních práv a úvahám de lege ferenda.

Předkládaná publikace analyzuje práva a povinnosti lékaře a pacienta při poskytování zdravotních služeb a popisuje specifika právního vztahu vznikajícího mezi lékařem a pacientem (smlouva o péči o zdraví). Stěžejní část knihy je věnována ochraně osobnosti a ochraně osobních údajů ve specifickém zdravotnickém prostředí. Publikace se poměrně novátorským způsobem zabývá ochranou osobních údajů nejen pacienta, ale právě i lékaře. Následující dvě kapitoly se věnují prostředkům ochrany osobnosti, tedy možnému postupu v případě zásahu do osobnostních práv, a to v rovině občanského a trestního práva. Před samým závěrem jsou zařazeny dvě evaluační kapitoly, přičemž jedna z nich se zabývá srovnáním kvality lékařské péče a ochrany osobnosti lékaře a pacienta v České republice a v zahraničí a druhá je věnována úvahám de lege ferenda. Autor při psaní publikace vycházel především z judikatury obecných soudů České republiky, nálezů Ústavního soudu a rozhodnutí mezinárodních soudů. Při zpracování vycházel též z odborné literatury, a to jak domácí, tak i zahraniční, a v některých případech srovnal jejich závěry pro získání co nejobjektivnějších výstupů. Práce nalezne praktické uplatnění u čtenářů z řad odborné veřejnosti, ale i mezi lékaři a pacienty a může tak přispět ke zvýšení povědomí o medicínském právu a o vzájemných právech a povinnostech lékařů a pacientů.