Josef Forbelský Livres

Výbor z povídek argentinského autora představuje čtenáři prakticky celou autorovu povídkovou tvorbu. Pro autora je typické umění mystifikace, prolínání snu a skutečnosti, které v rámci literární fikce vytváří podobenství lidského údělu a věčné proměny postavení čověka ve světě náhod. Ve svých povídkách autor důsledně zpochybňuje empirickou skutečnost, v jejích metaforách rozvrací čas i lidskou identitu, aby tak lépe pronikl pod povrch věcí a dějů k podstatě člověka.

Autoři nabízí poučný pohled na společenské, myšlenkové a estetické proudy moderní španělské literatury, vyvíjející se nejen v jedinečných vazbách středozemních románských literatur, ale i ve společném kontextu euroafrického a euroamerického světa. K českému čtenáři se tak dostává čtivě formulovaná informace o španělské próze, poezii, divadelní tvorbě a o jejich představitelích.

Vynikající monografie zkoumá vztahy českých zemí a Španělska během třicetileté války. Autor, přední český hispanista, nabízí nový pohled na dějiny a kulturu evropských zemí v tomto období. Josefa Forbelského, docenta hispanistiky na FFUK v Praze, známe jako autora studií o španělské literatuře a kultuře a jako vynikajícího překladatele. Blížící se 400. výročí Cervantesova románu ho inspirovalo k sepsání této rozsáhlé práce. Monografie se zabývá českým stavovským povstáním, bitvou na Bílé hoře a hrůzami třicetileté války, přičemž se zaměřuje na střet protireformace s českou a evropskou reformací. Autor analyzuje politické, náboženské a sociální změny, které přinesla porážka českých stavů, a dopad přílivu cizinců do země. Osud generála habsburských vojsk, Španěla dona Baltazara Marradase, slouží jako epický svorník práce. Forbelský zkoumá jeho vojenské tažení v Evropě a působení jako zemský velitel, přičemž se dotýká sporů mezi bojujícími vojsky a organizací jejich zázemí. V kontextu Marradasových činů se objevuje fascinující obraz předbělohorských a pobělohorských Čech a vztahů v rámci habsburského rodu, stejně jako politických intrik za prvního celoevropského válečného konfliktu.

Biografie španělského krále Juana Carlose I. (plné jméno: secular Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón-Dos Sicilias) vytvořená formou rozhovorů autora s králem. Obsahuje chronologický přehled a genealogický přehled španělské královské rodiny.

Kniha vzpomínek významného českého hispanisty a překladatele Josefa Forbelského (nar. 1930, Skřivany u Nového Bydžova). Autor vypráví o svém životě, ale zároveň podává svědectví o tom, jak komunistický režim sice do detailů zasahoval do osudů obyčejných lidí, ale pod hladinou života sešněrovaného hesly a směrnicemi nepřestávalo žít společenství lidí, kteří si zachovali vnitřní svobodu a nezávislost. Josef Forbelský studoval na Filozofické fakultě UK v Praze, po absolutoriu v polovině padesátých let až do roku 1969 vyučoval španělštinu na středních školách. V letech 1969–1974 působil na Filozofické fakultě UK jako pedagog v oboru překladatelství a tlumočnictví a poté vyučoval – až do změny režimu v roce 1989 – na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1991 se na Filozofické fakultě UK habilitoval a vedl španělské oddělení Ústavu románských studií. Vedle četných odborných studií a článků a knižních doslovů napsal rozsáhlou zásadní příručku Španělská literatura 20. století (1999) nebo pozoruhodnou historickou práci o česko-španělských vztazích v době třicetileté války Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století (Osudy generála Baltasara Marradase) (2006). Nelze pominout jeho bohatou překladatelskou činnost (José Ortega y Gasset, Gabriel García Márquez, Jorge Luis Borges, Lope de Vega ad.; podílel se rovněž na překladech veršů Vladimíra Holana do španělštiny).

Výbor z básní prozaického díla mexické spisovatelky 17. století, řádové sestry, která svou tvorbou postavila základy národnímu písemnictví Mexika. Zachované dílo této nevšední autorky zahrnuje poezii, dramatickou tvorbu ve verších, básně v próze i prózu na sakrální i světská témata. Významné postavení v její tvorbě zaujímá lyrika příležitostného, milostného, náboženského a filozofického charakteru a dvorská poezie, vzniklá převážně na žádost španělského místokrále dvora, kde Juana Inés plnila funkci dvorní básnířky.

Spis byl napsán jako politickomravní návod pro dobový intelektuální a mocenský typ jihoevropské společnosti 17. stol. Poskytuje rady, jak se má člověk kultivovat v intelektuálně i morálně vyspělou osobnost a jak má působit na své okolí. Kniha zaujme důvtipnou formou, za kterou se skrývá pevná a moderní koncepce lidské osobnosti.

Detailní historie jednoho z nejznámějších chrámů v Praze. Mnoho barevných fotografií od Karla a Ladislava Neubertových.

Klasika hispánské literatury Miguela de Cervantese (1547–1616) zná český čtenář již dlouho z řady překladů Dona Quijota nebo Příkladných novel a dramat. Poslední dílo, román Persiles a Sigismunda, kterého si sám autor cenil nejvíc, však dosud přeloženo nebylo. Místo přívlastku „severský“ by podtitulu možná více slušel výraz „evropský“. Román totiž líčí dobrodružné putování dvojice milenců ze severských zemí přes celou Evropu do Říma, přičemž hrdinové prožívají neuvěřitelná, občas až surreálná dobrodružství a na své cestě se setkávají s nejrůznějšími lidmi mnoha národností. Do románu s velice důmyslnou kompozicí a dobře připravenou pointou vložil Cervantes s jemnou ironií i očividnou láskou k postavám svou víru v lidskou důstojnost, zodpovědnost, krásu a ctnost.