Francois Jost Livres

Kniha je iniciační esejí k analýzám filmu, televize a audiovizuálních jevů obecně. Čtivým způsobem probírá problémy krize reprezentace, kterou zakoušíme v rozvinutém televizním a digitálním světě. Film jako médium byl ve své klasické fázi spjat s pravdivostí reprezentace, respektive jako takový byl vnímán. Digitální manipulace obrazu a nadprodukce obrazů vůbec vytvořily v tomto spojení vážné trhliny. Jak chápat rozmanitý prostor audiovize a jak hledat souvislosti mezi jevy žánrově tak vzdálenými jako je zpravodajství, umělecký film a reality show? Na tyto a další otázky odpovídá autor - přední evropský expert na problematiku televize, který se zabývá především percepčními a komunikačními aspekty. Několik ze svých četných knih věnoval také filmu.

Zatiaľ čo banalita nemá dejiny, kultom banality sa umelci a myslitelia 20. storočia zdajú byť priam posadnutí. Od Duchampa a jeho readymade po Warhola, ktorý zrušil hranicu medzi umením a médiami, od Pereca a jeho „podobyčajnosti“ až po sociológov každodennosti, ospevovali ikony modernity obyčajnosť. Všetci banalite priznávali jednu cnosť: bola subverzívna.

Au cours des âges, les poètes, et des plus célèbres - Pétrarque et Dante, Camoëns et Lope de Vega, Wyatt et Shakespeare, Rilke et Weinheber, Ronsard et Baudelaire - ont composé des sonnets. Parti de la Sicile du XIIIe siècle, le genre n'a pas tardé à envahir toutes les littératures européennes. Ce succès est dû au fait que le poème correspond à un certain mode de penser et de sentir. Le livre, à la fois historique et critique, étudie notamment les nuances introduites par les écrivains de la Pléiade, les révolutions instiguées par la génération des Elisabéthains et les variations pratiquées par les sonnettistes des temps modernes.