Andrea Hanáčková Livres

Publikace je z hlediska oboru, jímž se zabývá, skutečně průkopnická. Zceluje mezeru, do níž se v nebohaté české teoretické reflexi rozhlasové tvorby propadala tvorba rozhlasových dokumentaristů. Jako vůbec první poskytuje kritický portrét tvorby několika významných českých rozhlasových dokumentaristů: Z. Boučka, M. Buriánka, J. Škápíkové, M. Janáče, A. Zemančíkové a dalších. Rozhlasoví dokumentaristé spoluvytváří auditivní paměť národa. Její reflexi a kritickému posouzení toho, jak je s ní nakládáno, je věnována zatím pramalá pozornost. I z tohoto hlediska je studie A. Hanáčkové zásadní a významná.

Sborník věnovaný kritické reflexi rozhlasové a jiné auditivní tvorby. Obsahuje příspěvy o knižní reflexi rozhlasové hry (Hnilička), formování české původní rozhlasové hry (Zuzana Řezníčková), o kritickém působení rozhlasového dramatika Miloše Rejnuše (Hanáčková), o rozhlasové tvorbě 60. let 20. století v kritických ohlasech (Veronika Jiroušková) nebo o současné tvorbě na internetu (Lukáš Plaček) nebo situaci v Rakousku a Německu (Semotamová).