Brian Richardson Ordre des livres

Exploring the often negative portrayal of readers in modernist fiction, this book analyzes how prominent authors depict the act of reading as linked to misfortune and sexual dynamics. It examines the evolution of fictional readers from the early to mid-twentieth century, highlighting themes of misreading as a limitation, a form of sexual invitation, and an ideological critique. Brian Richardson, an expert in modern literature, offers insights into the complex relationship between reading and character fate in works by notable modernists.

Aimed at researchers and students interested in book history, women's studies and the Renaissance, this is an integrated study of Italian women's publication of works by themselves and others, their engagement with copying, printing and selling books, and their means of access to texts in writing or through listening.

The book presents a new model for evaluating literature that addresses the challenges posed by innovative narratives in the context of traditional narrative theory. Brian Richardson explores how authors manipulate narrative boundaries, focusing on late modernist, postmodern, and contemporary works while also referencing earlier influential texts from writers like Aristophanes, Shakespeare, Joyce, Woolf, Rushdie, and Carter. This approach aims to enhance understanding of storytelling in the twenty-first century, emphasizing the importance of plot in diverse narrative forms.

Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl. Tyto nepřirozené narativy existují už od časů Aristofana a Lúkiana. Byly běžné ve středověku (Rabelaisův Gargantua a Pantagruel) i v renesanci (zvláště Shakespearova imaginativní a sebereflexivní dramata jako například Zimní pohádka), literární teorie je přesto dlouho opomíjela. Antimimetické strategie formují celou tradici inspirovanou Tristramem Shandym a velmi často se s nimi setkáváme v postmoderní fikci a absurdním dramatu. Kniha Briana Richardsona tak přináší do českého prostředí koncept nepřirozené naratologie, jež je v současnosti považována za autonomní součást obecné narativní teorie.