Petr Hadrava Livres

Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Z latinských originálů Siderus nuncius a Dissertatio cum Nuncio sidereo přeložila Alena Hadravová za odborné spolupráce Petra Hadravy.

První vědecky důkladné vydání tzv. metafysických "Dialogů" v češtině obsahuje nejvýznamnější tři dialogy velkého bojovníka za materialistický světový názor: Večeře na Popeleční středu, O příčině, principu a jednom, O nekonečnu, universu a světech. Text je doprovozen poznámkami, znichž část vypracoval J.B. Kozák a část byla převzata ze sovětského překladu. Příloha obsahuje překlad italských a latinských dokumentů o výsleších G. Bruna před benátskou inkvisicí, o jeho odsouzení generálními inkvisitory a upálení.

Evropská jižní observatoř (ESO) je v současnosti nejvýkonnější pozemní astronomickou observatoří na světě, která byla vybudována z příspěvků dnes již dvanácti zúčastněných evropských zemí. Česká republika usiluje o vstupu do ESO již od roku 2004 a jednání by měla vyvrcholit na letošním Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Publikace Petra Hadravy mapuje dynamickou historii ESO a její důležité role coby prostředníka návratu evropské astronomie na scénu současného vysoce konkurenčního prostředí vědeckého světa. Druhá a neméně důležitá linie knihy se zaměřuje na komplexní vývoj astronomie v českých zemích a jeho zařazení do kontextu světové vědy.

Latinský Traktát o sféře světa anglického astronoma 13. století Iohanna de Sacrobosco, působícího na univerzitě v Paříži, se stal základní učebnicí astronomie, která byla čtena a studována až do 17. století. Jeho neobyčejný vliv je dokumentován mnoha stovkami dochovaných rukopisů i exemplářů inkunábulí a starých tisků. Naše kniha přináší edici latinského znění práce a její první český překlad, provázený řadou vysvětlujících dodatků. Sacroboskova Sféra byla v minulosti často komentována: jeden z komentářů napsal na sklonku 15. století český astronom Václav Faber z Budějovic, známý svými kalendáři a pranostikami, které vydával v Německu. Jeho komentář Sféry přinášíme v edici i překladu také, stejně jako předmluvu známého reformátora Filipa Melanchthona, připojenou k vydání Sféry v roce 1531 ve Wittenbergu. Cílem edice je zprostředkovat českému čtenáři jedno ze základních děl, která se podílela na vývoji evropského myšlení a vzdělanosti. Vydání komentované Sacroboskovy Sféry navazuje na předchozí práce autorů, v nichž zpřístupnili vybrané spisy z dějin exaktních věd od antiky po raný novověk (Gaius Iulius Hyginus, Křišťan z Prachatic, Johannes de Gmunden, Jan Ondřejův zvaný Šindel, Pavel Žídek, Tycho Brahe, Galileo Galilei, Johannes Kepler).

Ondřejovská hvězdárna - Sborník o české a moravské astronomii uspořádaný ke 100. výročí Ondřejovské hvězdárny. V knize jsou představeny cesty astronomie v Čechách a na Moravě od středověku až po dnešek, historie Ondřejovské hvězdárny a její perspektivy do století příštího, vývoj jednotlivých oborů astronomie i některých projektů a jsou shrnuty základní směry studované v AÚ AV ČR v současnosti..

Poslední ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací přináší edici a překlad as-Súfího Katalogu hvězd a všestranný rozbor tzv. přemyslovského nebeského glóbu.

Sborník ze semináře Astronomy in Medieval Learning, Praha, 19. června 2002. Editoři: Alena Hadravová a Petr Hadrava.