Lenka Veselá Prudková Livres

Kniha Zdeňky Veselé se zaměřuje na vývoj a osudy šlechtické knihovny rodu Rožmberků, zejména Viléma a Petra Voka. Autorka v úvodu vymezuje cíle výzkumu, přičemž se soustředí na kvalitu a stav knih z rožmberské knihovny, jedné z nejrozsáhlejších předbělohorských šlechtických knihoven. Následně se snaží zachytit historii této knihovny a odpovědět na otázky týkající se knih na tomto jihočeském dvoře. Autorka nejprve přibližuje vývoj šlechtických knihoven raného novověku a zmiňuje významné knihovny ve střední Evropě, včetně těch v Čechách a na Moravě. V další části se věnuje bibliofilským zájmům Viléma a jeho bratra Petra Voka, popisuje vývoj rožmberské knihovny a její transformaci v letech 1592–1611. Důležitým prvkem je katalog knihovny, jehož autorem byl Václav Březan, který jej rozdělil do tematických skupin. Veselá podrobně analyzuje strukturu katalogu a provádí statistický rozbor knihovny, včetně zastoupení rukopisů a prvotisků. Kniha také mapuje osudy knihovny po roce 1611 a uvádí, kolik knih se zachovalo. Závěr publikace obsahuje důležité přílohy, včetně soupisu tiskařských bohemik a Březanova katalogu na přiloženém CD, což umožňuje vyhledávání autorů a obsahuje obrazové přílohy. Dílo představuje cenný pramen pro historický výzkum a bude vyhledáváno odborníky z různých oborů.

Monografie se zabývá problematikou přehodu z výhradně rukopisné formy knihy ke knize tištěné a otázkami paralelní existence těchto dvou médií v počátečním období knihtisku v českých zemích. Stěžejními tématy jsou podoby a funkce rukopisné knihy po nástupu knihtisku, vývoj literárních textů a žánrů jako masového komunikačního prostředku, proměny výtvarné složky knih a také změny strategie jednotlivých aktétů podílejících se na vzniku, distribuci i recepci tohoto média. Zvláštní pozornost je věnována vztahu ke knize v nábožensky minoritních, ale po kulturní stránce výrazně a jedinečně profilovaných skupinách obyvatel českých zemí (jako byli Židé, Jednota bratrská apod.).