Václav Štěpán Livres

Druhý díl. Dvoudílná publikace Prozatímní divadlo 1862–1883 je věnována prvnímu českému profesionálnímu divadlu, bezprostřednímu předchůdci Národního divadla. Detailně mapuje činnost souboru, v podrobných soupisech představuje repertoár a všechny osobnosti, které se na jeho tvorbě podílely jako autoři, inscenátoři či interpreti.Jednotlivé přehledy obsahují stovky jmen dramatiků, skladatelů, libretistů, překladatelů, upravovatelů, režisérů, dirigentů, výtvarníků, choreografů a na 1500 interpretů z řad sólistů, sboristů či hostujících umělců s úplným soupisem jejich rolí. Vše je uvedeno stručnou historií divadla a metodologickou studií. Toto dílo nemá obdoby nejen v české, ale i v zahraniční teatrologické literatuře, a to jak vzhledem k originalitě metody zpracování (pomocí speciálního programu byly excerpované údaje z divadelních cedulí a z dalších pramenů převedeny do elektronické databáze, která pak posloužila jako základ k vytvoření díla), tak co do sumy prezentovaných údajů. Oba díly jsou doplněny obrazovou přílohou se zobrazeními exteriéru a interiéru Prozatímního divadla i dalších scén a s portréty hlavních protagonistů.

Dvoudílná publikace Prozatímní divadlo 1862–1883 je věnována prvnímu českému profesionálnímu divadlu, bezprostřednímu předchůdci Národního divadla. Detailně mapuje činnost souboru, v podrobných soupisech představuje repertoár a všechny osobnosti, které se na jeho tvorbě podílely jako autoři, inscenátoři či interpreti. Jednotlivé přehledy obsahují stovky jmen dramatiků, skladatelů, libretistů, překladatelů, upravovatelů, režisérů, dirigentů, výtvarníků, choreografů a na 1500 interpretů z řad sólistů, sboristů či hostujících umělců s úplným soupisem jejich rolí. Vše je uvedeno stručnou historií divadla a metodologickou studií. Toto dílo nemá obdoby nejen v české, ale i v zahraniční teatrologické literatuře, a to jak vzhledem k originalitě metody zpracování (pomocí speciálního programu byly excerpované údaje z divadelních cedulí a z dalších pramenů převedeny do elektronické databáze, která pak posloužila jako základ k vytvoření díla), tak co do sumy prezentovaných údajů. Oba díly jsou doplněny obrazovou přílohou se zobrazeními exteriéru a interiéru Prozatímního divadla i dalších scén a s portréty hlavních protagonistů.

Monografie o moravském markraběti Joštovi, jeho bratrech a sestrách a době, ve které žili. Jošt je osobnost hodná toho, aby z hlubin minulosti k nám přes všechny omyly historie, zamlčování a tendenční posuzování vystoupila jako člověk z masa, krve a kostí, jenž přispěl k budování moderního stavovského státu, jistého přestupně státu demokratického a měl odvahu prohlásit, že práva a svobody města (a tím de facto i celé společnosti) staví výše, než své vlastní panovnické rozhodnutí.

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Z čeho v českých zemích vznikl anarchismus? Co byla Omladina? Kým byli básníci z „generace buřičů“? Jak se organizovali anarchističtí horníci a textiláci? Čím chtěli anarchisté podvracet stát a kapitalismus, armádu a církev? Jak souvisel anarchismus s loupežemi klenotů a pašováním cukerínu? A mohla vzniknout anarchistická politická strana? Nejpodrobnější vylíčení dějin českého anarchismu čekalo na své vydání skoro šedesát let. Kniha neztratila nic na své aktuálnosti, ani na živém popisu příběhů, které zachycuje. Díky autorově detailní rekonstrukci na základě anarchistických časopisů, policejních zdrojů i dalších pramenů před námi plasticky vyvstává obraz hnutí, které čelilo represím i nepochopení, a přesto se výrazně zapsalo nejen do dějin české literatury. Doslovy: Ondřej Slačálek, Petr Šámal

Dvoudílná publikace Prozatímní divadlo 1862–1883 je věnována prvnímu českému profesionálnímu divadlu, bezprostřednímu předchůdci Národního divadla. Detailně mapuje činnost souboru, v podrobných soupisech představuje repertoár a všechny osobnosti, které se na jeho tvorbě podílely jako autoři, inscenátoři či interpreti. Jednotlivé přehledy obsahují stovky jmen dramatiků, skladatelů, libretistů, překladatelů, upravovatelů, režisérů, dirigentů, výtvarníků, choreografů a na 1500 interpretů z řad sólistů, sboristů či hostujících umělců s úplným soupisem jejich rolí. Vše je uvedeno stručnou historií divadla a metodologickou studií.

Publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Praha, Academia / Národní divadlo, 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje český repertoár pražského Stavovského divadla od doby, kdy se začal utvářet profesionální český soubor a dochovala se ucelená řada divadelních cedulí, do vzniku Prozatímního divadla. Z cedulí jakožto prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.