Matouš Jaluška Livres

Kolektivní monografie vycházející z rozhlasových pořadů, odvysílaných roku 2017 na stanici Český rozhlas 3 Vltava u příležitosti výročí zveřejnění 95 tezí Martina Luthera proti odpustkům, zaměřená na literární kořeny a ohlasy německé reformace. Jejím základem je deset interpretačních sond z pera Matouše Jalušky, Jany Fantysové Matějkové, Martina Pokorného a Daniela Soukupa. V nich je Lutherovo vystoupení představeno jako pokus o obrácení člověka od pekla a jeho nasměrování k ráji, který se děje pomocí slova. První pětice interpretací se proto věnuje pekelným hrůzám, druhá pětice příslibům ráje. Obě série doplňuje úvodní studie zkoumající obrazy mocných lidských slov, na něž Luther a jeho následovníci mohli ve svých spisech navázat.

Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se přitom zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...

Hrdinů je na světě velmi mnoho – alespoň potenciálně. Každý z lidí může vypadnout z mezí všednosti a jedním takovým hrdinou se stát. V této knize, vycházející z cyklu rozhlasových esejů, který byl v roce 2015 vysílán na stanici Český rozhlas Vltava, se autoři dotýkají nejrůznějších způsobů hrdinství v básních. Jejich hlavním cílem je ponouknout čtenáře k tomu, aby se pustil do vlastních výzkumů na onom pomezí, v němž se z obyčejných lidí i věcí stávají hrdinové. Všímají si přitom především nečekaných modů heroismu, příběhů o hrdinech, kteří se své úlohy chopili překvapivým způsobem či kterým při díle nechyběla bázeň ani hana. Zde přítomné eseje byly znovu přehlédnuty, protříbeny a byl k nim připojen poznámkový aparát. Jsou doplněny literárněhistorickou a interpretační studií, která mapuje základní repertorium literárního hrdinství v evropském písemnictví a v literaturách Evropou inspirovaných. Kniha svým pojetím volně navazuje na publikaci Básně a místa (2015).

Soubor textů k 600. výročí upálení Jana Husa v Kostnici zkoumá ohlas jeho učení a husitského hnutí v kultuře 15. století a následujících staletí. Přináší interdisciplinární přístupy, které kombinují medievistická témata se studiem druhého života Jana Husa a jeho následovníků. Studie ukazují, že navzdory devastaci husitských válek se Husovo učení stalo klíčovým inspiračním zdrojem pro vznikající reformační kulturu v českých zemích a poskytlo originální podněty pro literaturu a výtvarné umění v následujících obdobích. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky proběhl od 29. června do 4. července 2015 v Praze, s účastí 150 účastníků z dvaceti zemí, včetně Austrálie, Belgie, Bulharska, ČR, Francie, Chorvatska, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Švýcarska, Turecka, USA a Velké Británie. Z České republiky se zúčastnilo 75 účastníků. Hlavním pořadatelem byl Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, spolupracovaly další instituce včetně Ústavu české literatury a knihovnictví Masarykovy univerzity a Ústavu bohemistických studií Univerzity Karlovy. Akci podpořili významní představitelé české kultury a vědy.