Snorri Sturluson Ordre des livres (chronologique)

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský“) a vychází nyní v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Vydání českého souboru staroseverských mýtů a bájí, jejichž autorkou je naše přední nordistka, která středověké mýty převyprávěla překrásnou, živou a čtivou češtinou. Kniha Soumrak bohů je českým beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století -- sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Mladší nebo Snorriho Edda). Naše přední nordistka Helena Kadečková přibližuje čtenářům jejich obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou a zároveň poskytuje představu o prostředí, v němž se tyto mýty a báje rodily. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o životě, radostech a strastech bohů, obrů, skřítků i lidí, jež autorka obohacuje barvitými charakteristikami hlavních postav, nabízí čtenářům pohled do svérázného světa staroseverských mýtů. Čtenářský dojem pak navíc umocňuje bohatý, živý jazyk. Knihu doplňují ilustrace mladé výtvarnice Kláry Folvarské-Roseové, které osobitě evokují atmosféru severské mytologie. 2. vydání

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

The first volume of a new translation of Snorri Sturluson's history of the Norwegian kings, with introduction and notes. The second edition is corrected and updated.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkoupoezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Exploring Norse mythology, this translation of Snorri Sturluson's work delves into the pantheon of Gods and Goddesses, alongside the creation story central to Norse beliefs. The book is structured into three parts: the fooling of Gylfe, Brage's Talk, and Skáldskaparmál, offering insights into poetic diction. Featuring a comprehensive introduction, notes, and vocabulary, this large print edition serves as an essential resource for anyone interested in pagan beliefs and the rich tradition of Icelandic literature.

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu (1178–1241), zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království ašířil přitom křesťanskou víru, přičemž uvědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.

Rédigée au début du XIIIe siècle par l'éminent historien islandais Snorri Sturluson, l'Edda constitue le recueil de mythologie nordique le plus complet que nous ait légué le Moyen Âge scandinave. Au cours de récits souvent hauts en couleur, l'auteur retrace tout d'abord la création de l'univers à l'origine des temps, avec notamment l'épisode du démembrement d'Ymir, le géant primitif ; puis il présente les principaux dieux de l'antiquité païenne et raconte leurs exploits, leurs aventures et leurs querelles, tandis qu'à l'arrière-plan se profile de plus en plus nettement le drame du monde, le fameux Crépuscule des dieux, dont la description particulièrement saisissante constitue le point d'orgue de l'ouvrage. Bien qu'il ait été conçu plus de deux siècles après la conversion offcielle de l'Islande au christianisme, ce traité témoigne d'une intime connaissance des poèmes mythologiques composés à l'époque païenne tant en Norvège que dans l'île des sagas. À ce titre, l'Edda offre un intérêt capital pour l'étude de l'ancienne religion scandinave, de même que pour les enquêtes de mythologie comparée indo-européenne. Cette nouvelle traduction repose sur un examen approfondi de la tradition manuscrite de l'œuvre, en sorte qu'à la différence des traductions précédentes, elle tient largement compte des principales variantes fournies par les manuscrits de l'Edda.

Staroseverské ságy norsko-islandského původu.