David Kovařík Livres

Katalog výstavy, jež představila návštěvníkům téma zanikání a mizení sídel (obcí, osad i samot) na území Moravy a Slezska po roce 1945. Stěžejní část katalogu je věnována procesu zániku sídel v pohraničních oblastech Šumperska, Bruntálska a Jesenicka, k němuž došlo v důsledku vysídlení německého obyvatelstva, ale pozornosti se dostane i dalším příčinám mizení sídel, např. kvůli těžbě surovin, výstavbě vodních nádrží, hraničnímu pásmu nebo budování vojenských výcvikových prostorů apod. Mnohá sídla zmizela zcela beze stopy, po jiných lze ale dodnes nalézt v krajině různé artefakty a další pozůstatky. Autoři tak kromě historických okolností neopomíjí ani procesy splývání dříve člověkem obydlených a obhospodařovaných lokalit s okolní přírodou. Obvyklý obsah v podobě textových i obrazových materiálů je doplněn 3D modelací vybraných sakrálních staveb a dvou zaniklých obcí.

Demoliční akce v českém pohraničí se zřetelem k vývoji od roku 1945 Kniha popisuje změny v českém pohraničí po r. 1945 (odsun Němců, znovuosídlení), tak i po r. 1958 násilnými proměnami přírody a kulturní krajiny. Historický úvod, Předpoklady k provádění demolic v pohraničí, Nedostatečné osídlení pohraničí po roce 1945, Bezpečnostní a vojenské faktory. Ostraha státních hranic, Demolice prováděné do roku 1951, "Zalesňovací akce", Demoliční akce Národního pozemkového fondu, Demoliční akce ministerstva vnitra a národních výborů, Demolice v zakázaném pásmu /1952 - 1957/, Zánik a likvidace vesnic na hranicích s Bavorskem a s Rakouskem, "Čištění" hranic s Německou demokratickou republikou, Demolice v širším pohraničí /1957 - 1960/, Odstraňování zborů v celém hraničním pásmu a "asanace" Mikulova, Závěrečná celoplošná demoliční akce ministerstva vnitra 1959 - 1960. Sezam obcí, osad a místních částí v zakázaném hraničním pásmu, Přehled nasazených jednotek na demoliční akci v letech 1959 - 1960.

Publikace zpracovává stále přitažlivé téma poválečných osudů československých Němců a zaznamenává současný stav jeho poznání. Autoři odpovídají na otázky, jaké výzkumy v posledních dvaceti letech proběhly, co jsme se na jejich základě dozvěděli a zda tyto poznatky ovlivnily celkový obraz českých poválečných dějin. Samotné vymezení toho, kdo byl či nebyl po válce považován za Němce, je velmi problematické a dále otevírá prostor pro nové pohledy a dosud nezodpovězené otázky. Pestrost sledované problematiky dokládají vedle četných regionálně či lokálně zaměřených kapitol také příspěvky přinášející podněty a pohledy z jiných vědeckých oborů.