Spolu s hospodářským rozkvětem Moravské Ostravy v druhé polovině 19. století sílila potřeba kulturního vyžití obyvatel Ostravy. Zastupitelé města se zasazovali o výstavbu kamenného divadla, neboť do té doby Ostravané navštěvovali divadlo v blízké Opavě nebo byli odkázáni na představení, která se konala pod střechami národních domů. K realizaci této myšlenky došlo až na počátku 20. století. Kniha pojednává o vzniku a vývoji německého a českého divadla v Ostravě od jejich založení až po konec 2. sv. války.
Prvotina básnířky nejmladší generace. Poutavá – křehká i silná – poezie osmnáctileté dívky, která vstřebává svět kolem sebe a o své nevšední a neotřelé zážitky, pocity a vjemy se chce podělit i se svými čtenáři. A co o sobě píše autorka? „Jsou to asi čtyři roky, co jsem se odvážila poslat svoji poezii z plnícího sešuplíku do soutěže – a věřte, byla jsem úspěšná. Pak se ze mě stala „literární dračice“, jejímuž soutěžnímu náletu neodolá snad žádné pořadatelské město i se slovutnou porotou, díky čemuž jsem doma v nejedné brožuře. (...) V soukromé kuchyňce metafor pak experimentuji s vědeckou pravdou a barevným viděním básnického pokušení.“ Ilustrovala Veronika Štěrbová, studentka výtvarného oboru VŠ Tomáše Bati ve Zlíně.
Město Ostrava ve spolupráci s tamním archivem vydalo knihu, na níž se podíleli sami místní obyvatelé. Pro snímky vypovídající o sto letech slezské metropole totiž archiváři nesáhli do depozitářů, ale požádali veřejnost, aby do publikace Století objektivem Ostravanů zapůjčila fotografiez rodinných alb. -- Vedle snímků zachycujících zásadní události, jako pohled na srpnovou okupaci v ulicích Ostravy či návštěv prezidentů T.G. Masaryka a Edvarda Beneše, přispěli lidé i fotografiemi běžného života obyvatel města
Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu.
Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.
