In "An Ordinary Man," Paul Rusesabagina shares his extraordinary journey during the 1994 Rwandan genocide. As a hotel manager, he transformed the Hotel Milles Collines into a safe haven for over 1,200 refugees, using courage and diplomacy to protect them. His autobiography explores his childhood, heroic actions, and life as a refugee and activist.
Hotel Rwanda. Svědectví o masakru zpodobněném ve filmu. V knize Obyčejný muž, která se stala předlohou slavného filmu Hotel Rwanda, Paul Rusesabagina vypráví svůj životní příběh. Popisuje dětství na malé farmě, život chlapce z kmenově smíšeného manželství v zemi neustále zmítané kmenovým a politickým násilím. Dozvídáme se o jeho pozoruhodné kariéře, která ho vynesla až na místo ředitele luxusního hotelu Mille Collines, kde se seznámil s řadou významných a vlivných lidí. Provází nás osudovými dny z jara roku 1994, kdy se díky své odvaze a výjimečným vyjednávacím schopnostem stal poslední záchranou pro stovky zoufalých mužů a žen prchajících před peklem běsnící genocidy. Velmi živě popisuje pocity bezmoci a vzteku z nečinnosti mezinárodního společenství, zoufalství, které ho zachvacovalo, když musel přihlížet, jak umírají jeho nejbližší. Po ukončení násilností nedokázal v zemi zůstat. Spolu se svou rodinou se přestěhoval do Belgie, kde si začal budovat nový život. Kniha Obyčejný muž je dramatická a navýsost dojemná, i když překvapivě střízlivě podaná zpověď prostého člověka, který se řízením osudu a svým pevným charakterem stal skutečným hrdinou naší doby.
Im Jahr 1994 wird Ruanda zum Schauplatz eines unvorstellbaren Völkermords, bei dem innerhalb von 100 Tagen fast eine Million Tutsi und gemäßigte Hutus von marodierenden Hutu-Truppen ermordet werden. Die internationale Gemeinschaft bleibt untätig, während das Blutvergießen in der Hauptstadt Kigali tobt. Paul Rusesabagina, Direktor des Mille Collines Hotels, schafft es mit Diplomatie, Schmeichelei und Mut, über 1200 Tutsis und Hutus in seinem Hotel zu retten. Sein selbstloses Handeln bringt ihm den Titel „Oskar Schindler Afrikas“ ein. In seiner Autobiographie schildert Rusesabagina, das reale Vorbild der Hauptfigur aus „Hotel Ruanda“, seine bewegende Geschichte in bescheidenem, aber eindringlichem Stil. Er reflektiert über sein Leben vor und nach den tragischen Ereignissen und bietet neue Einblicke in die Geschehnisse, einschließlich der problematischen Rolle einiger UN-Soldaten. Zudem zieht er Parallelen zu anderen Völkermorden in der Geschichte. Diese Erzählung ist nicht nur ein einzigartiges Zeitdokument, sondern auch ein kraftvolles Plädoyer für Mitmenschlichkeit und Toleranz angesichts barbarischer Gräueltaten.