Renáta Růžičková Livres

Kniha mapuje vývoj židovského osídlení v regionu, ghetta a památky až do sčítání lidu v roce 1930, stejně jako místa, kde stály za druhé světové války pracovní tábory. Publikace se věnuje sedmnácti lokalitám, kde se vyskytovalo židovské obyvatelstvo. Krom Pardubic mezi nimi nechybí Přelouč, Heřmanův Městec, Chrudim, Hlinsko, Polička, Litomyšl, Svitavy, Žamberk a Holice, ale stejná pozornost je věnována i menším lokalitám, jako jsou Hoješín, Přestavlky nebo Zájezdovice. Umístění židovských památek je u každého města znázorněno na přehledném plánku, součástí popisu jsou soudobé barevné fotografie, místy i fotografie historické.

Publikace je prvním dílem, které se podrobně zabývá historií a současností Štátního oblastního archivu v Hradci Králové. Jeho přímým předchůdcem byl státní archiv, který v roce 1960 zahájil svou činnost na východočeském zámku v Zámrsku. Po stručném seznámení s historií a s působením archivu následují kapitoly věnované organizačním útvarům na oblastní úrovni ve třech časových obdobích a na ně navazují texty o historii a současnosti jednotlivých okresních archivů v abecedním pořadí. Uvedené kapitoly se dále dělí na části věnované organizačnímu vývoji, historii archivních areálů a prezentaci činnosti včetně zajímavých archivních souborů a archiválií. Samostatná kapitola je v knize věnována konzervování a restaurování archiválií. Text publikace je bohatě doprovázen ukázkami archiválií a historickými snímky archivních budov.

Kniha o vzniku Československa a o ohlasech a souvislostech této události v rámci východních Čech. Kniha se opírá o archiválie a dokumenty ze Státního oblastního archivu v Zámrsku.

Publikace mapuje vývoj osídlení a způsobu přetváření krajiny člověkem v období let 1960-1989.

Publikace obsahuje popis 165 pečetí, rozdělených v katalogu podle majitelů na pečeti panovnické, šlechtické, církevní, městské a obecní, cechovní, soukromých osob, univerzitní a na pečetní typáře. Nejstarší pečeť Oldřicha z Lichtenburka pochází z roku1307.